Stockholm - Švédsko podle agentury Reuters předběžně počítá s tím, že jeho výdaje na obranu stoupnou do roku 2030 na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je více, než se dosud plánovalo. O dalším zvyšování výdajů na obranu dnes informoval ministerský předseda Ulf Kristersson, který hovoří o největším přezbrojení od dob studené války.
Švédská vláda je přesvědčena o tom, že Severoatlantická aliance brzy stanoví, aby její členské státy na obranu vynakládaly mezi třemi a čtyřmi procenty HDP. "Je těžké přesně říci, kde se to nakonec ustálí. Usilujeme o to, aby tato úroveň byla dostatečně vysoká na výrazné posílení schopnosti evropských členských států NATO bránit Evropu," řekl Kristersson.
Evropa chce výrazně posílit svou obranyschopnost především kvůli obavám z Ruska, které už přes tři roky vede válku proti Ukrajině, a také kvůli přesvědčení, že nebude do stejné míry jako dosud moci spoléhat na podporu Spojených států. Americký prezident Donald Trump tvrdě naléhá na zvýšení obranných výdajů evropských spojenců a hovořil dokonce o pěti procentech HDP. Američané sami přitom nyní na obranu vydávají okolo 3,4 procenta svého HDP.
Dosavadní cíl NATO počítá se dvěma procenty, přijat byl po ruské nelegální anexi Krymu, ale dávno před začátkem války na Ukrajině.
Švédské výdaje na obranu by podle dosavadních plánů měly v letošním roce dosáhnout 2,4 procenta HDP a 2,8 procenta v roce 2028. Nárůst výdajů na obranu chce Stockholm v příštích deseti letech financovat půjčkami ve výši 300 miliard švédských korun (689 miliard Kč).
Severská země, která více než dvě století nebyla ve válce, v posledních čtyřech letech zdvojnásobila výdaje na obranu a v obavách z Ruska také vstoupila do NATO.
