Praha - Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let. Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu, řekla Černochová. Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.
Fotogalerie
"My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři," řekl. Konkrétní počet let, který bude potřeba k dosažení tří procent, nechtěl předjímat.
Výše výdajů na obranu se podle něj bude odvíjet také od toho, na čem se domluví Severoatlantická aliance (NATO). "Budeme si stanovovat s velkou pravděpodobností nějaký ambiciózní cíl pro členy Severoatlantické aliance, tak i od toho se to bude odvíjet," podotkl. Debaty o plnění závazků členských států i možném novém minimu výdajů na obranu by měly být tématem červnového summitu NATO v Haagu.
K výdajům na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP se lídři zemí NATO zavázali v září 2014 na summitu ve Walesu. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek poprvé splnilo.
Černochová: Vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu loni vzrostl nejmíň o třetinu
Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu, řekla dnes po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.
ČR díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z Česka směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce ČR pokračovat i letos.
"Pokud máme pokračovat v muniční iniciativě, potřebujeme dostatek finančních prostředků od donátorů. Zatím nám pomoc financovat přislíbila Kanada, Nizozemsko, Dánsko, samozřejmě se zapojuje i ČR," řekla Černochová. Příspěvky od partnerů podle ní v této chvíli dosahují stovek milionů eur. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že na Ukrajinu Česko v posledních měsících posílá desítky tisíc kusů velkorážové munice.
Přístup bank vůči zbrojařským firmám se podle Černochové v Česku zlepšil. V minulosti si zbrojaři stěžovali na to, že mají u bank problémy s vedením účtů, posíláním peněz nebo získáváním úvěrů. Problémy hlásily i v případě obchodů na Ukrajinu. "Oproti tomu, když jsme tady před rokem a půl říkali, že opravdu ty věci jsou velice problematické a brzdí to i naší pomoc Ukrajině, tak tohle už dneska neplatí," dodala Černochová. Dnešního setkání se podle ní zúčastnil také prezident České bankovní asociace Jan Juchelka.
Podle premiéra Fialy je potřeba změnit přístup i Evropské investiční banky. Ta zatím malým a středním firmám poskytuje financování na materiál dvojího užití - tedy pro civilní i vojenské účely - podpora čistě vojenského materiálu ale chybí, řekl. Společně s lídry dalších 19 evropských zemí proto Evropskou investiční banku v dopise z ledna tohoto roku vyzval, aby svůj přístup přehodnotila. "To je důležité i proto, že takový krok Evropské investiční banky budou potom následovat komerční banky," dodal.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Česko Ukrajině poskytlo vojenský materiál za 7,3 miliardy korun, sdělilo ČTK už dříve ministerstvo obrany.
S českou muniční iniciativou, tedy návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie, přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Celkem se do ní zapojily dvě desítky států.
Vývoz vojenského materiálu z ČR předloni meziročně vzrostl o více než 60 procent na 48,9 miliardy korun. Dovoz stoupl téměř trojnásobně přibližně na 11,5 miliardy korun. Licencí k vývozu vojenského materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 1580 do 99 zemí. Celková hodnota licencí činila asi 68,2 miliardy korun.
