Washington - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) používá bezpilotní letouny k průzkumným letům nad Mexikem s cílem sledovat aktivitu drogových kartelů. Zjistila to televize CNN, podle níž jsou lety součástí snahy prezidenta Donalda Trumpa více zaměřit bezpečnostní prostředky na americko-mexickou hranici. Trumpova administrativa tam také nasazuje tisíce vojáků, podle nové reportáže deníku The Washington Post (WP) ale není zcela jasné, co tam mají dělat.
Kdy přesně Američané zahájili průzkumné lety nad mexickým územím nebo jak jsou tyto mise časté, není z dnešní zprávy jasné. CNN s odvoláním na současné i bývalé činitele obeznámené s programem uvedla, že CIA používá drony MQ-9 Reaper, kterými USA pravidelně útočí na osoby podezřelé z terorismu na Blízkém východě nebo v Somálsku. Při misích nad Mexikem stroje létaly beze zbraní.
Jakkoli CIA už dříve podle CNN posílala drony nad Mexiko ve snaze sledovat obchodníky s drogami, informace televizní stanice nasvědčují tomu, že poslední lety představují nový program, na němž se Mexiko nepodílí. Mexická vláda na žádosti CNN o komentář nereagovala.
Nová americká vláda dává najevo, že bude mezinárodní drogové kartely považovat za teroristické organizace. Ohlášená změna klasifikace souvisí s Trumpovým slibem přitvrdit boj proti obchodu s extrémně silnou drogou fentanyl, kterou mexické zločinecké skupiny distribuují a která ve Spojených státech zabíjí desetitisíce lidí ročně. Někteří Trumpovi spojenci v této souvislosti hovoří i o možnosti vojenských útoků proti kartelům na mexické půdě.
Potírání fentanylu je také jeden z faktorů, kterým americká vláda vysvětluje výrazné zvyšování počtu vojáků nasazených na americko-mexické hranici. Před Trumpovým návratem do Bílého domu jich tam bylo něco přes 2000, nyní armáda hovoří o zhruba 5000 s tím, že toto číslo dál poroste.
Podle Trumpa je výraznější zapojení armády nutné kvůli "invazi" migrantů z mexické strany, což bylo jedno z hlavních témat jeho loňské kampaně. Počty lidí nelegálně překračujících hranici ovšem za poslední rok dramaticky klesly poté, co Mexiko přitvrdilo postup vůči migrantům a USA loni v létě pozastavily přijímání žádostí o azyl na americké půdě. Zatímco na konci roku 2023 americké statistiky o zadržovaných migrantech vystoupaly až na 250.000 měsíčně, za leden američtí pohraničníci hlásí méně než 30.000 "setkání".
Za této situace dorazily stovky vojáků do pohraničního města Del Rio, popisuje v reportáži list WP. Místní obyvatelé jsou podle ní rádi za zvýšení tržeb v hotelích nebo za jiné služby, nemají však jasno, proč jsou vojáci na místě potřeba. "Jsme rádi, že si užívají naše město," řekl starosta Alvaro Arreola. "I když jsme nedostali žádné informace o jejich skutečné misi," dodal.
Tisíce vojáků k hranici vyslalo také Mexiko, aby odradilo Trumpa od uvalení cel na dovoz mexického zboží do USA. Odborník na zabezpečení hranice Adam Isacson, který působí v think-tanku Washington Office on Latin America, uvedl, že při současném rozsahu nasazených amerických a mexických jednotek připadá zhruba jeden voják nebo pohraničník na každého migranta, který se v jistém měsíci pokouší dostat do USA.
Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) podle WP odmítl sdělit, co přesně američtí vojáci u hranice dělají. Armáda mluví o posilování hraničních bariér a o podpoře při shromažďování informací o aktivitách kartelů, zatímco Trumpův poradce Stephen Miller minulý týden uvedl, že vojáci společně s pohraničníky zabavují drogy a zbraně, zatýkají zločince, staví bariéry a pomáhají bojovat proti pašování lidí. "Žádná konkrétní čísla Miller neposkytl," uvádí WP.
