Mnichov - Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.
Fotogalerie
Jednání o míru na Ukrajině se podle českého prezidenta ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, řekl Pavel.
"Jestli máme přijmout více zodpovědnosti za Evropu, více zodpovědnosti za Ukrajinu, musíme být u stolu. Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě," uvedl Pavel. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Pavel v debatě také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). "Musíme vyjádřit jasné odhodlání, že Ukrajina - pokud bude chtít být součástí Evropské unie a nakonec i NATO - má právo se jí stát, pokud samozřejmě splní všechny požadavky, pokud ty organizace budou souhlasit," řekl prezident. Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.
Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. "Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí, pokud jsme si jistí svými argumenty," řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.
Český prezident vystoupil na bezpečnostní konferenci v panelové diskusi s názvem Evropská podpora Ukrajiny. Spolu s ním se jí zúčastnili premiéři Dánska a Švédska Mette Frederiksenová a Ulf Kristersson a také předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který má velkou šanci stát se po volbách příští týden novým německým kancléřem.
Pavel je na Mnichovské bezpečnostní konferenci od pátku. Na okraj akce se setkal už mimo jiné s americkým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem a předákem německé opozice Merzem. Vedle prezidenta zastupuje Česko na konferenci v Mnichově také ministr zahraničí Jan Lipavský.
Pavel: Na jednání o míru na Ukrajině musí být i Evropa, mír musí být spravedlivý
Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině. Řekl to dnes na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Dojednaná mírová dohoda nesmí být v rozporu se zájmy Ukrajiny, ani Evropy, zdůraznil. K uzavření spravedlivé dohody je přitom podle něj nutné, aby ruský prezident Vladimir Putin pocítil tlak, což mimo jiné předpokládá vytrvat ve vojenské podpoře Ukrajiny.
Pavel dnes v Mnichově vyjádřil obavy, aby nebyla o míru na Ukrajině uzavírána jen dohoda pro dohodu. Ta podle něj musí být dlouhodobě účinná a její podmínky musí být spravedlivé pro Ukrajinu. Nesmí to být dohoda, kterou by Ukrajina odmítla a také nesmí být v rozporu se zájmy Evropy, zdůraznil prezident.
"Od počátku jsem vyjadřoval obavu, aby nezvítězilo pokušení uzavřít dohodu jenom pro dohodu samotnou bez ohledu na to, jaký bude její obsah a zároveň jsem říkal, že není možné, aby Evropa a Ukrajina zůstávaly mimo tento proces," řekl Pavel.
Iniciativu v úsilí o dosažení klidu zbraní na Ukrajině přitom v poslední době převzala administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si s Putinem i telefonoval.
Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Washington přitom považuje za nerealistické, aby Ukrajina získala zpět všechna okupovaná území a vstoupila do NATO, o což Kyjev usiluje.
"Je na Evropě, aby zkonsolidovala veškeré návrhy a podněty, které z evropských zemí zaznívají pro nadcházející mírová jednání, aby hlas a názor Evropy byl jasně komunikován a konzultován s našimi americkými spojenci," zdůraznil Pavel. Jakýkoli neúspěch jednání z hlediska odstrašujícího efektu by se negativně odrazilo nejen na Evropě, ale i na Americe, řekl dnes český prezident.
Pavel dnes upozornil, že samotné vyjádření Putina o tom, že je ochoten jednat, ještě neznamená, že mír je na dohled. Rusko ještě podle českého prezident neudělalo jediný praktický krok, který by ukazoval na to, že chce konflikt ukončit.
Putin nyní podle Pavla potřebuje pocítit tlak, což mimo jiné znamená vytrvání ve vojenské podpoře Ukrajiny. Pavel připomněl i českou muniční iniciativu, kterou oznámil před rokem právě v Mnichově a která by podle něj měla pokračovat.
"Teď si nemůžeme dovolit sundat nohu z plynu," prohlásil dnes prezident Pavel. "Když teď polevíme s pomocí Ukrajině, tak se může stát, že prezident Putin ucítí příležitost a přejde spíš do iniciativy, než k tomu, aby utlumil svou bojovou činnost," dodal. Ukrajinu je podle něj třeba nadále podporovat zbraněmi, materiálně, finančně, diplomaticky a politicky.
Jako apel dobrým směrem pak Pavel označil mnichovskou výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na vytvoření evropské armády. Mohli bychom se bavit o evropské obranné identitě na už existujícím půdorysu evropské části NATO, řekl Pavel.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován, řekl Scholz
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Vítězství Ruska a zhroucení Ukrajiny by podle Scholze nepřinesly trvalý mír. Nadiktovaný mír proto Německo podle něj nikdy nepodpoří. "Nepřijmeme ani žádné řešení, které by vedlo k rozdělení evropské a americké bezpečnosti," dodal. Spojené státy Scholz vyzval, aby Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podporovaly společně s Evropou.
V mírových jednáních se musí podle Scholze vždy dbát na "suverénní nezávislost" Ukrajiny, zemi musí také zůstat vojenské kapacity, aby se ubránila případnému dalšímu ruskému útoku.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Svůj projev na bezpečnostní konferenci Scholz zahájil reakcí na páteční řeč amerického viceprezidenta. Vance se oproti očekávání nevěnoval bezpečnosti, ale kritizoval evropské demokracie. Podle něj je v Evropě na ústupu svoboda slova a zastánci jiných názorů jsou pronásledovaní. Vance rovněž nepřímo podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Scholz Vanceovu kritiku ostře odmítl. Zásahy zvenčí do demokratického procesu a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné, nepatří se to podle něj obzvlášť mezi přáteli a spojenci. Německo příští týden v neděli čekají předčasné parlamentní volby. AfD by se po nich mohla stát druhou nejsilnější stranou v německém Spolkovém sněmu. Podle Scholze z řad AfD ale zaznívají výroky, které zlehčují zločiny nacismu. "Proto nemůžeme akceptovat, když se zvenčí někdo pokouší ve prospěch této strany zasahovat do naší demokracie, našich voleb, naší demokratické tvorby názoru," řekl. "Jak to bude dál vypadat s naší demokracií, to rozhodneme my," dodal.
Také předák konzervativní opozice a podle průzkumů pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz se proti Vanceově projevu vymezil. "Dodržujeme pravidla daná našimi demokratickými institucemi," uvedl. Německo je podle něj velkým zastáncem svobody slova, "falešné zprávy a nenávistné komentáře jsou ale zákonem omezeny".
Vance se v pátek na okraj konference v Mnichově setkal také s kandidátkou na kancléřku za AfD Alice Weidelovou, s Scholzem se naproti tomu nesetkal. AfD otevřeně podporuje a Scholze kritizuje také miliardář Elon Musk, který je blízkým spolupracovníkem amerického prezidenta Trumpa.
Pavel: Česko a Německo se shodují v pomoci Ukrajině a shodnou se i po volbách
Česko se naprosto shoduje s Německem v potřebě dál pomáhat Ukrajině, a to jak se současným kancléřem Olafem Scholzem, tak s jeho možným nástupcem Friedrichem Merzem. Po setkání s předákem německé konzervativní opozice Merzem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Nová spolupráce by se podle něj po volbách, které se uskuteční příští týden v neděli, mohla otevřít v jaderné energetice.
Páteční schůzka s Merzem byla podle Pavla mimořádně otevřená a věcná. Potvrdilo se na ní, že názor na to, že je Ukrajině třeba pomáhat v její obraně proti ruské agresi, mají Česko a Německo stejný, a že to tak zůstane i po volbách. Merz patří v Německu dlouhodobě k velkým podporovatelům Ukrajiny, současného kancléře Scholze v předvolební kampani často kritizuje, že Ruskem napadené zemi poskytoval v minulosti pomoc příliš malou a příliš pomalu.
Český prezident s předákem německé opozice hovořil také o jaderné energetice. Merzova konzervativní unie CDU/CSU kritizuje uzavření posledních jaderných elektráren v Německu v dubnu 2023, například bavorský premiér Markus Söder nedávno vyzval, aby byly tři naposledy zavřené elektrárny po volbách opět otevřeny. "Pro nás by to znamenalo, že se tady nabízí další prostor pro spolupráci," řekl Pavel.
Shodu podle něj našel s Merzem také v potřebě dobudovat komunikace mezi oběma zeměmi, ať už silnice, železnice či produktovody. "Za předpokladu, že bude kancléřem, tak si myslím, že tady ta komunikace bude velice snadná, protože máme stejný zájem," dodal.
Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února. Merz je kandidátem na kancléře za CDU/CSU, která podle průzkumů volby vyhraje se ziskem kolem 30 procent hlasů.
