Praha - Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
"Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem," uvedl Lipavský. Evropa se podle něj musí umět postarat o svou bezpečnost. "Samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy," dodal.
Je v zájmu Evropy, aby seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Trump podle něj telefonátem hodil Putinovi záchranné lano a pomohl mu z izolace. V Evropě podle Fischera bojuje Rusko a s tím také Írán, Čína nebo Severní Korea. "Je v zájmu USA, aby tato aliance nevítězila a agresor nedostal odměnu. Bylo by otázkou času, kdy a kde Rusko zaútočí znovu," dodal.
Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích. "A je nezbytné, aby aktéry jednání byla především samotná Ukrajina a k jednání byly přizvány i evropské země," uvedla.
Europoslanec a stínový ministr zahraničí ANO Jaroslav Bžoch bere schůzku Trumpa s Putinem na neutrální půdě jako začátek a nasměrování k dalším a širším jednání. "Rozhodně by další jednání měla probíhat za účasti Ukrajiny a dalších zemí, které by mohly v budoucnu dávat bezpečnostní záruky," napsal.
Naopak poslanec Radovan Vích (SPD) soudí, že EU bude při mírových jednáních pouze v roli pozorovatele. "Svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, například Francie a Německo, a nikoliv EU," uvedl.
Pistorius kritizoval předem nabízené ústupky Rusku před mírovými rozhovory
Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to před dnešním jednáním Severoatlantické rady NATO v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu.
Hegseth ve středu řekl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v NATO. Chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině jako bezpečnostní záruku. Německý ministr obrany dnes poznamenal, že je příliš brzy na spekulace o možném nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině.
Pistorius dnes podle agentury Reuters také řekl, že by bylo naivní si myslet, že hrozba, kterou představuje Rusko, poleví po uzavření jakékoli dohody o míru na Ukrajině. Mírová dohoda neodstraní provokace ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, domnívá se německý politik.
K jednáním o míru na Ukrajině se vyjádřil také německý kancléř Olaf Scholz. V rozhovoru s bruselským serverem Politico zdůraznil, že mír na Ukrajině nesmí být vnucený. Jakékoli řešení konfliktu přitom musí zahrnovat Spojené státy. "Je mi velmi jasné, že nesmí nastat řešení, které nezahrnuje také Spojené státy," řekl Scholz. "Dalším úkolem je zajistit, aby nebyl nastolen vnucený mír," dodal kancléř.
Evropské deníky píší po telefonátu Trumpa s Putinem i o zradě EU
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu Trumpa s Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
"Není přehnané dojít k závěru, že Trump zradil EU, když (předtím) po tři roky byly dialog a porozumění mezi Bruselem a Washingtonem klíčové pro obranu Kyjeva," píše španělský list El Mundo po telefonátu, o němž dopředu nevěděli ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani evropští spojenci.
Americký prezident podle deníku Putina rehabilitoval a v řadě věcí mu ustoupil, ať už jde o to, že by se Ukrajina neměla stát členem NATO, či příslib, že americké jednotky nebudou chránit ukrajinskou bezpečnost.
Dohoda obou politiků podle El Mundo porušuje "nejzákladnější pravidla multilateralismu" a "bezohledně" vyzývá Evropu. "Od této rozhodující chvíle není času nazbyt na organizaci společné obrany s evropskými silami nezávislými na USA," míní list.
"Ještě předtím, než se hlavy evropských států a šéfové vlád a nová americká administrativa stihli pořádně poznat, se v koalici, kterou Západ v posledních třech letech vytvořil pro pomoc Ukrajině, objevila hluboká propast," vyjadřuje své přesvědčení nizozemský list Trouw, který si také všímá slov amerického ministra obrany Petea Hegsetha o tom, že je nereálné, aby Ukrajina získala zpět veškeré své Ruskem obsazené území či vstoupila do NATO.
"Ukrajina musí ustoupit, to je jasné," konstatuje deník.
Postoj americké administrativy k budoucnosti Ukrajiny bude pro mnoho politiků v Evropě podle britského listu The Daily Telegraph hořkým zklamáním. "Některé vlády budou nepochybně pobouřeny vyhlídkou, že se o budoucnosti Evropy bude rozhodovat bez jejich přímé účasti. Neměly by však být překvapeny," je přesvědčen deník.
"Téměř tři roky po ruské invazi Evropa stále otálí, pokud jde o její vlastní obranu, a zdá se, že se spokojí s tím, že účet za její bezpečnost zaplatí američtí daňoví poplatníci," píše The Daily Telegraph, podle něhož si evropští lídři, kteří navzdory opakovaným varováním nezvýšili výdaje na obranu, mohou teď jen stěží stěžovat.
Italský list Corriere della Sera vnímá Trumpův postup především v kontextu amerického soupeření s Čínou. Americký prezident se podle něj snaží oslabit spojení Moskvy s Pekingem, kvůli čemuž musí z cesty odstranit "překážku" v podobě ukrajinské války.
Baerbocková: Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině
Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu Trumpa s Putinem.
"Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny...jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit," poznamenala šéfka německé diplomacie. "Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.
Trump s Putinem telefonoval ve středu, oba politici se přitom dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl podle dostupných informací o telefonátu informován až posléze; stejně tak Baerbocková.
"To je způsob, jakým Trumpova administrativa funguje," poznamenala k tomu. "Není to způsob, jakým jiní dělají zahraničí politiku, ale je to teď realita," míní. Zdůraznila, že i proto je nutné stále udržovat dialog se všemi aktéry.
