Olomouc - Odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty se chystají zmapovat mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří zhruba před 30.000 lety žili na území České republiky a Slovenska. Pomoci jim k tomu má určení původu jejich pazourků a rohovců, které tehdejším obyvatelům sloužily jako nástroje. Do výzkumu se zapojí vědci z olomouckých kateder geologie a analytické chemie, spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR, informovali ČTK zástupci Univerzity Palackého.
"Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily například jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období takzvaného zlatého věku doby ledové," uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních (tedy vzniklých činností ledovce) pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a takzvaného čokoládového pazourku polských Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří v Moldavsku.
V laboratoři pak odborníci z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický "otisk" referenčních rohovců či pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu, tedy archeologické kultury spadající do období před 34.000 až 24.000 lety, osídleny pravěkými lovci a sběrači. Jde o lokality pod Pavlovskými vrchy, Předmostí u Přerova, Ostravy-Petřkovic, slovenských Moravan nad Váhom a Cejkova a také z Kašova. Z tohoto období znají vědci podle Moníka například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu, což je druh sopečného skla či horniny a to na vzdálenost 330 až 400 kilometrů, tedy až do oblastí pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova.
Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených míst. "Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit," uvedl Moník. Cílem vědců bude vytvořit mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací.
