Washington - Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes vydá exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30.000 lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu dodala, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.
"V Guantánamu máme 30.000 lůžek," řekl Trump. Prezident uvedl, že místa jsou určena pro ty nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele. "Někteří z nich jsou tak špatní, že ani nevěříme zemím, aby je samy zadržovaly, protože nechceme, aby se vrátili (do USA). Takže je pošleme na Guantánamo."
Republikánský prezident uvedl, že tento krok "okamžitě zdvojnásobí naši kapacitu" pro zadržování migrantů bez dokumentů.
Trump na začátku svého druhého funkčního období zahájil rozsáhlou protiimigrační kampaň. Vydal sérii exekutivních příkazů a zastavil mnohé programy, které umožňovaly cizincům přijít do USA. Některé jeho kroky jsou ale napadány u soudů a jeho sliby o masových deportacích bude podle pozorovatelů velmi těžké naplnit bez dodatečných prostředků vyčleněných Kongresem.
Kubánští politici reagovali na Trumpovo oznámení ostrou kritikou. Prezident komunistické země Miguel Díaz - Canel označil rozhodnutí umisťovat migranty poblíž "známých věznic využívaných k mučení" za "akt brutality". Ministr zahraničí Bruno Rodríguez napsal, že je důkazem "lhostejnosti k lidem".
Stanice BBC uvedla, že spory s Kubou nejsou ze strany Trumpovy administrativy ničím nečekaným. Poznamenala, že ministr zahraničí Marco Rubio, který je potomkem kubánských uprchlíků, může dokonce uvítat příležitost, jak popudit kubánské vedení.
Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci "války proti terorismu" po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.
Spojené státy na začátku ledna výrazně snížily počet zbývajících vězňů v káznici, když 11 z 26 zadržovaných poslaly do Ománu. Muži byli vězněni přes 20 let bez jakéhokoli obvinění, podobně jako většina ze stovek lidí, kteří byli na základně vězněni.
V jednom momentě bylo v Guantánamu vězněno asi 800 osob. Svědectví zadržených, která dokumentují jejich zneužívání a mučení americkými bezpečnostními složkami, vyvolávají dlouhodobou kritiku na domácí půdě i v zahraničí.
V září loňského roku získal deník New York Times (NYT) vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zadržených na moři. Byli však drženi v oddělené oblasti od té, která slouží k zadržování osob obviněných z terorismu.
Trumpův první zákon nařizuje zadržení migrantů obviněných z trestných činů
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který nařizuje federálním úřadům zadržet a potenciálně deportovat migranty bez dokumentů obviněné z krádeží nebo násilných trestných činů ještě před jejich odsouzením. Jedná se o první legislativní krok Trumpovy druhé administrativy. Píší o tom agentury.
Zákon rychle schválil Kongres ovládaný republikány, které při hlasování podpořila řada demokratů. Obhájci práv přistěhovalců normu odsoudili jako extrémní, jelikož by mohla vyvolat masové zátahy proti lidem kvůli drobným přestupkům, jako je krádež v obchodě.
Legislativní opatření je pojmenované po Laken Rileyové, studentce ošetřovatelství, kterou v únoru 2024 zabil Venezuelan Jose Antonio Ibarra, když si šla zaběhat. Ibarra, který v USA pobýval nelegálně, byl za vraždu odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Ibarra byl nejprve zatčen za nelegální vstup do země v září 2022 poblíž texaského města El Paso v době bezprecedentního nárůstu migrace do USA. Následně byl propuštěn a jeho případ měl řešit imigrační soud. Podle federálních úřadů byl v srpnu 2023 zatčen newyorskou policií za ohrožení dítěte a propuštěn. V říjnu 2023 byl podezřelý také z krádeže v Georgii, uvedla policie. K těmto událostem došlo ještě před tím, než zabil Rileyovou.
Kritici zákona podle AP tvrdí, že opatření zneužívá tragédii k rozpoutání chaosu a krutosti, přičemž se příliš nesnaží bojovat proti kriminalitě nebo napravit zastaralý federální imigrační systém, který nebyl desítky let revidován.
V USA podle odhadů žije více než deset milionů lidí, kteří nemají k pobytu v zemi oprávnění. Jedním z hlavních slibů Trumpovy předvolební kampaně bylo zahájení "největší deportační operace" v dějinách země, přičemž vždy nebylo jasné, zda mají být terčem všichni tito lidé, nebo například jen imigranti podezřelí z trestného činu. Nový prezident své sliby kombinoval s extrémní rétorikou namířenou proti přistěhovalcům, kteří podle něj představují "invazi" násilníků a "otravují krev" USA.
