Praha - Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem. O výzkumu na myších, které byly vystavené nedostatku kyslíku, informoval Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FÚ AV ČR). Infarkt každoročně postihne v Česku zhruba 15.000 lidí.
Srdeční buňky vystavené nedostatku kyslíku aktivují proteiny, například HIF-1α, které nastartují mechanismy potřebné k obraně před tímto nedostatkem. Uvedený protein je podle vědců klíčový pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, které jsou buněčnými "továrnami" na energii. Vědci tak odhalili nový mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Pod záštitou Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění zkoumali dvě skupiny myší, běžného typu a typu se sníženou hladinou proteinu HIF-1α. Některé myši byly po čtyři týdny vystavené dlouhodobému nedostatku kyslíku. U obou skupin pak vědci nasimulovali proces vzniku infarktu a následné obnovení krevního průtoku.
"Zjistili jsme, že myši vystavené nízkému obsahu kyslíku měly silnější srdce, které lépe odolalo poškození, než ty, jež touto adaptací neprošly," popsala hlavní autorka studie Petra Alánová z Oddělení vývojové kardiologie FÚ AV ČR. Buňky myší vystavených nízkému obsahu kyslíku vykazovaly podle ní zásadní změny. "Aktivně odstraňovaly poškozené mitochondrie v procesu zvaném mitofagie, aby zůstaly zdravé. Tyto změny u myší se sníženou hladinou proteinu HIF-1α nenastaly," vysvětlila.
Výzkum podle ní umožňuje lépe porozumět tomu, jak protein HIF-1α podporuje prospěšné procesy, které buňkám umožňují přežít při zvýšeném stresu. "Otevírá cestu k pochopení možných mechanismů nových léčebných postupů, jež by mohly pomoci srdci lépe odolávat nedostatku kyslíku u pacientů s ischemickou chorobou srdeční," doplnila.
Ischemická choroba srdeční je nejčastější příčinou úmrtí v Česku, tvoří asi 13 procent případů. Počet lidí v tímto onemocněním, při němž se zúženými tepnami nedostává do srdce dost krve, se odhaduje na téměř půl milionu. Zúžení tepen vzniká v důsledku usazování tukových buněk v tepnách. Riziko se zvyšuje při vysoké hladině cholesterolu, vysokém krevním tlaku, cukrovce nebo kouření.
