Představte si Vánocemi prosvícený večer. Venku je chlad, ale uvnitř teplo. Místnost voní po cukroví a světlo svíček tančí na stěnách. V takových chvílích se v nás probouzí touha po něčem hlubším - po klidu, který nás obejme a už nepustí.
Jenže realita bývá jiná. Předvánoční shon, nekonečné seznamy úkolů a snaha, aby všechno bylo dokonalé. Cítíte ten tlak? Možná je právě teď čas zpomalit. Co kdyby letošní Vánoce byly jiné? Méně o dokonalosti a více o vnitřním klidu. Ten klid je totiž blíž, než se zdá. Není potřeba ho hledat venku. Můžeme ho najít uvnitř, v sobě.
Co se skrývá za tlakem být dokonalý?
„Každý z nás si v sobě nese neviditelné příběhy. Někdy je ani nevnímáme, ale ovlivňují naše rozhodnutí, vztahy i to, jak se cítíme během Vánoc. Zapomenuté příběhy z dětství, očekávání rodičů, snaha být dost dobrý. To vše může o Vánocích znovu ožít. Tělo si totiž pamatuje i to, co mysl zapomněla," říká psycholožka a psychoterapeutka Alena Kovaříková.
Vánoční tlak na dokonalost a nostalgie Štědrého dne může spustit staré vzorce chování, které jsme si osvojili v dětství. Možná se snažíme naplnit očekávání druhých, aniž bychom si to uvědomili. Ale právě v tomto napětí se skrývá příležitost ke změně.
Když tlak roste, je čas zpomalit
Stres z dárků, přeplněných obchodů a nevyřešených vztahů může být vyčerpávající. Ale co kdybychom si dovolili neudělat všechno? Co kdybychom přestali honit ideál a místo toho hledali klid v sobě?
„Změna často začíná nenápadným uvědoměním: "Tohle už takhle nechci." Právě v tomto okamžiku se rodí skutečná proměna," říká Kovaříková.
Zpomalit neznamená vzdát se. Naopak. Znamená to rozhodnout se, co je pro nás důležité. Zpomalit je forma péče o sebe. Někdy je lepší udělat méně, ale s větším smyslem.
Hledání vnitřního klidu
Klid nenajdeme venku, ale uvnitř. Není to cesta, na které musíme být sami. Práce na sobě není o opravě toho, co je rozbité. Je o návratu k sobě, ke svému autentickému já.
„Nikdo z nás nemusí být dokonalý, abychom si zasloužili lásku a přijetí. Práce na sobě není o tom, abychom se změnili v někoho jiného, ale abychom se vrátili k tomu, kým opravdu jsme," říká Kovaříková.
Psychoterapie je bezpečným prostorem, kde můžete být slyšeni a kde můžete zkoumat příběhy, které ovlivňují váš život. Rozhodnout se, co si z nich ponecháte a co už nepotřebujete.
Podpora, která dává smysl
Pokud v tomto čase cítíte, že potřebujete prostor pro přemýšlení a podporu na cestě k vnitřní rovnováze, může být setkání s odborníkem tím správným krokem. Psychoterapeutka Alena Kovaříková nabízí diskrétní a citlivý přístup. Nesoudí, ale pomáhá lidem pochopit a změnit své vnitřní vzorce.
Ve své praxi využívá metodu Somatic Experiencing, což je přístup založený na vědeckém výzkumu nervového systému a práci s traumatem. Tato metoda spojuje poznatky z psychologie, neurovědy a tělesně orientovaných terapeutických přístupů. Pomáhá klientům lépe porozumět svým tělesným reakcím na trauma a ukazuje, jak tyto reakce zvládat. Nejde jen o zvládání stresu, ale o hluboké pochopení toho, jak tělo uchovává prožité zkušenosti a jak se můžeme navrátit k pocitu bezpečí a rovnováhy.
Tento proces obnovuje propojení mezi myslí a tělem, což přináší hluboké porozumění vnitřním procesům. Klienti často popisují, že se po této práci cítí klidnější, více propojeni se sebou a schopni lépe zvládat náročné životní situace.
Vydejte se na cestu sebepoznání
Pokud byste chtěli prozkoumat tuto cestu, můžete se obrátit na Alenu Kovaříkovou. Více o jejím přístupu a možnostech spolupráce najdete na webu www.alenakovarikova.cz.











