Paříž/Londýn/Ankara - Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Barrot rozhlasové stanici France Info řekl, že Francie vyšle do Sýrie zvláštního vyslance v následujících dnech. Dodal, že pád režimu je velkou porážkou pro Rusko, protože by tím Moskva mohla ztratit přístup ke svým zařízením, která v Sýrie má.
"V Sýrii existují vážná rizika, rizika roztříštěnosti a nestability, podobně jako jsme toho v minulosti byli svědky v Iráku a Libyi. A je zde také riziko islamismu, a v této otázce budeme nekompromisní," řekl Barrot.
Británie zváží, zda ze seznamu zakázaných organizací odstranit syrské uskupení HTS. Podle agentury Reuters to dnes řekl člen britské vády Pat McFadden.
"Zvážíme to. Myslím, že to bude částečně záviset na tom, co se stane, jak se toto uskupení nyní zachová,“ odpověděl McFadden na otázku stanice Sky News ohledně odstranění HTS z britského seznamu zakázaných organizací.
Turecko bude usilovat o bezpečný návrat syrských uprchlíků žijících v Turecku zpět do vlasti, řekl dnes turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Turecko si podle něj přeje, aby Sýrie koexistovala v harmonii se svými sousedy, přičemž Turecko v tom chce Sýrii pomoci a také se podílet na rekonstrukci země. Na setkání s tureckými velvyslanci v Ankaře také vyzval mezinárodní společenství, aby v Sýrii podpořilo vznik takzvané inkluzivní vlády, uvedla agentura AFP.
K politickému řešení situace v Sýrii a co nejrychlejšímu obnovení stability a pořádku dnes podle Reuters vyzvalo čínské ministerstvo zahraničí. "Měl by to být syrský lid, kdo rozhodne o budoucnosti a osudu Sýrie," řekla mluvčí ministerstva Mao Ning.
Režim prezidenta Bašára Asada se zhroutil v neděli, islamističtí povstalci z uskupení HTS na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971.
Přítomnost izraelských sil v nárazníkovém syrském pásmu je dočasná, tvrdí Izrael
Přítomnost izraelských sil v nárazníkovém pásmu na území Sýrie je omezeným, dočasným krokem, jehož jediným cílem je zajistit bezpečnost židovského státu v chaotické situaci po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Prohlásil to dnes podle agentur izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Izrael na toto území vstoupil poprvé od roku 1974. Egypt krok Izraele označil za snahu o okupaci dalšího syrského území. Saar také potvrdil, že izraelské letectvo na území Sýrie útočilo na sklady strategických zbraní.
Úplné obsazení demilitarizované zóny ve východní části Izraelem okupovaných Golanských výšin, kde od roku 1974 působí pozorovatelská mise OSN, dnes izraelské armádě nařídil ministr obrany Jisrael Kac. Už v neděli tento krok ohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Je to poprvé za uplynulých 50 let, co izraelské síly zaujaly pozice v této nárazníkové zóně, poznamenal server The Times of Israel (ToI), ačkoli připomněl, že izraelští vojáci do tohoto pásma v minulosti už několikrát nakrátko vstoupili.
"Jediný zájem, který máme, je bezpečnost Izraele," řekl Saar na tiskové konferenci v Jeruzalémě. "Proto jsme také zaútočili na strategické zbraňové systémy, jako jsou například zbývající chemické zbraně nebo rakety dlouhého doletu, aby se nedostaly do rukou extremistů," uvedl. Dodal, že Izrael jinak nemá zájem jakkoli zasahovat do vnitřních záležitostí Sýrie.
Protivládní povstalci pod vedením islamistů o víkendu smetli Asadův režim po bleskové 11denní ofenzivě. Za téměř 14 let trvající občanské války se to nedařilo.
Ministr obrany Kac v prohlášení uvedl, že také nařídil armádě, aby na jihu Sýrie, i za územím mimo nárazníkovou zónu, vytvořila "bezpečnostní zónu zbavenou těžkých strategických zbraní a teroristické infrastruktury", které by mohly představovat hrozbu pro Izrael. Současně dal armádě za úkol, aby navázala kontakty s drúzskou komunitou a dalšími obyvateli jižní Sýrie. Armáda dnes už také zveřejnila záběry svých jednotek operujících na syrské straně hory Hermon.
Egyptské ministerstvo zahraničí v dnešním prohlášení uvedlo, že odsuzuje "další okupaci syrského území" Izraelem a že vstup izraelské armády do nárazníkové zóny považuje za pokus prosadit novou realitu v terénu silou. Egypt spolu s většinou mezinárodního společenství pokládá izraelskou kontrolu nad Golanskými výšinami za nezákonnou okupaci syrského území.
Izrael obsadil syrské Golany za šestidenní války v roce 1967 a následně se z jejich části stáhl. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je dlouhé nárazníkové pásmo o rozloze 400 kilometrů čtverečních, kde působí mezinárodní pozorovatelé v misi UNDOF na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 1974 a v rámci téhož roku uzavřeného příměří mezi Izraelem a Sýrií, takzvané dohody o odpoutání. V roce 1981 Izrael obsazenou část Golanských výšin v rozporu s rezolucí RB OSN anektoval.
Kac dnes armádě také nařídil, aby na území Sýrie nadále likvidovala strategické zbraně, které by mohly padnout do rukou nepřátelských sil. Armáda bude ničit "těžké strategické zbraně po celé Sýrii, včetně raket země-vzduch, systémů protivzdušné obrany, raket země-země, řízených střel, raket dlouhého doletu a námořních raket," uvedl ministr v prohlášení. Vysoce postavený izraelský představitel agentuře Reuters v této souvislosti řekl, že vzdušné údery v Sýrii budou pokračovat i v příštích dnech.
