Dvořák: Pro zajištění bezpečnosti EU je nezbytné pokračovat v rozšiřování

foto Konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti, 9. prosince 2024, Praha. Na snímku je ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Praha - Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti. Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.

Fotogalerie

"Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen," řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. "Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok," dodal.

Rozšiřování EU podpořili v odpoledním panelu konference také čtyři čeští europoslanci zastupující ODS, ANO, TOP 09 a Starosty. Rozdílné názory mají na možné zrušení práva veta. Pro Ondřeje Krutílka (ODS) a Ondřeje Kovaříka (ANO) je právo veta symbolem jednoty EU navenek a mělo by zůstat zachováno. Naopak Jan Farský (STAN) zrušení veta podpořil. "Já si myslím, že když to veto třeba v zahraniční politice nebudeme mít, tak bude Evropa akceschopnější, čitelnější a silnější" řekl. Luděk Niedermayer (TOP 09) by byl pro omezení práva veta, úplné zrušení by ale podle něj bylo problematické.

V prvním panelu na konferenci vystoupil nový eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela spolu s bývalou českou eurokomisařkou Věrou Jourovou. Tématem diskuse bylo mimo jiné složení Síkelova týmu, ve kterém působí dva Češi, šéfkou kabinetu je Lucie Šestáková, komunikaci má na starosti Vojtěch Srnka.

Debatovali také o možných změnách, které přinese nová Evropská komise. Síkela od ní očekává větší operativnost a rychlost rozhodování, víc práce s daty a méně ideologie. Příštích pět let podle něj bude důležitých pro prosperitu Evropy, zachování demokracie či mezinárodního práva. "Myslím si, že bude klíčové, do jaké míry se bude dařit upřednostňovat ten společný zájem," uvedl. Jedná se podle něj například o společné otázky ekonomické bezpečnosti a odolnosti či společný zájem ve vztahu ke klimatickým cílům a energetické politice.

Síkelovo portfolio má podle Jourové obrovský potenciál, zásadní je podle ní zajistit, aby do třetích zemí šel spolu s penězi také vliv. "Aby tedy bylo víc Evropy," řekla. Zároveň by to podle ní mělo znamenat méně Číny a Ruska.

"Za poslední dvě desetiletí prošla Evropská unie řadou zkoušek, od finančních a pandemických krizí, přes bezpečnostní hrozby, až po útoky na samotné principy demokracie," řekl Dvořák. Tyto zkoušky podle něj ukázaly, že EU je nejen silná, ale i odolná. Hlavní hodnoty, na kterých byla unie vystavěna, mír, solidarita a spolupráce, se ukázaly být pevné a životaschopné, ale také hodné ochrany a dalšího rozvíjení, dodal. EU se podle něj musí věnovat aktuálním výzvám, jako jsou konkurenceschopnost či bezprecedentní bezpečnostní hrozby. Novým výzvám čelí také transatlantické vztahy, řekl. "Záleží na unii, zda i z těchto výzev vzejde silnější," podotkl Dvořák.

Konference má podle Dvořáka symbolicky uzavřít oslavy a akce, které se letos konaly k výročí 20 let od vstupu ČR do Evropské unie. Česko se spolu se Slovenskem, Maďarskem, Polskem a dalšími šesti evropskými státy stalo členem unie 1. května 2004.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 7.09.2025 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je neděle 7. září 2025

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď