V Praze se v uplynulém týdnu uskutečnilo sympozium s názvem „Evropa na křižovatce: Konkurenceschopnost a farmaceutický průmysl v EU“. Akci pořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) společně s Hospodářskou komorou ČR. Hlavní témata – konkurenceschopnost Evropské unie a aktuální revize obecné farmaceutické legislativy – přilákala české europoslance, zástupce ministerstva zdravotnictví, průmyslu i akademické obce.
Fotogalerie
Evropa ztrácí tempo
Evropa podle odborníků čelí znepokojivému útlumu inovací a ztrátě konkurenceschopnosti vůči Spojeným státům a dalším světovým regionům. Jakub Hlávka, poradce prezidenta ČR pro zdravotnictví, upozornil, že evropské výdaje na výzkum a vývoj nových léků za poslední tři dekády dramaticky poklesly. Spojené státy těží z nastavení nástrojů patentové ochrany, daňových úlev a robustní podpory univerzit. Evropa, Českou republiku nevyjímaje, podle Hlávky musí své úsilí zaměřit na konkrétní výzkumné oblasti s přidanou hodnotou.
Podpora konkurenceschopnosti není z pohledu účastníků sympozia jen ekonomickou nutností, ale i klíčem ke strategické nezávislosti a rozvoji evropského společenství. Investice do výzkumu a vývoje, modernizace výroby, spolupráce s akademickým sektorem a podpora malých a středních výzkumných podniků jsou nezbytné také pro přilákání talentů a technologických inovací.
Kontroverze kolem délky ochrany regulatorních dat
Horkým tématem sympozia byla revize obecné farmaceutické legislativy, konkrétně otázka délky ochrany regulatorních dat z výzkumu nových léčiv. Dle zástupců průmyslu je zachování stávající doby ochrany těchto dat zásadní pro udržení investic do výzkumu a vývoje moderních léčiv na evropské půdě v souladu se strategickými potřebami EU. „Jakékoliv zkrácení základní doby exkluzivity regulatorních dat odradí investory a prohloubí propast mezi EU a globálními lídry v lékové oblasti,“ upozornil David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
Na druhé straně Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví, argumentoval, že změny jsou nutné kvůli udržitelnosti zdravotních systémů. Podle něj je třeba zvážit ekonomické dopady pobídek, které mohou představovat zátěž pro veřejné rozpočty.
Zaměření výzkumu: cílit, nebo podporovat široce?
Také otázka zaměření výzkumu moderních léků rozdělila účastníky diskuse. Zatímco ministerstvo zdravotnictví preferuje soustředit výzkum na oblasti, v nichž léčba není dostatečná nebo zcela chybí (např. vzácná onemocnění), profesor Martin Fusek, ředitel Oddělení translačního výzkumu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, naopak zdůrazňuje význam podpory širokého inovačního úsilí bez omezování. Dle jeho slov se plný potenciál medicínských inovací vždy projeví až po delší době.
Ideály nestačí, je třeba strategické plánování
Europoslanec Ondřej Knotek v diskusi vyzval k většímu zaměření na strategické plánování v oblasti zdravotnictví. Jako příklad uvedl Evropský plán boje proti rakovině z roku 2021 a apeloval na tvorbu podobných iniciativ zaměřených např. na kardiovaskulární onemocnění či duševní zdraví.
Podle europoslance Alexandra Vondry potřebuje Evropa sjednocení pravidel lékové politiky napříč členskými státy, zefektivnění financování, digitalizaci a podporu zvyšování kvalifikace pracovních sil. Europoslanec Tomáš Zdechovský doplnil, že rozdílné přístupy členských států k posuzování vstupu léčiv na trh vytvářejí nekonkurenceschopné prostředí, což nám v globální konkurenci škodí, a vyzval k určité míře federalizace.
Co bude dál?
Sympozium nabídlo různé pohledy na budoucnost evropského farmaceutického průmyslu a způsob, jak podpořit investice do vývoje a výzkumu na půdě EU. V jednom se ale účastníci shodli: změny jsou nevyhnutelné. Evropa musí najít rovnováhu mezi podporou inovací a udržitelností zdravotních systémů. Revize obecné farmaceutické legislativy může být katalyzátorem zásadních změn v evropském farmaceutickém průmyslu.
Budoucnost evropského zdravotnictví a farmaceutického průmyslu je na křižovatce – a rozhodnutí, jež padnou dnes, ovlivní kvalitu života milionů lidí na desítky let dopředu.
Více informací v článku AIFP.
