Praha - Ceny Paměti národa opět obdrží pět osobností, které vzdorovaly nacistům či komunistům. Letošními laureáty jsou Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělili zástupci organizace Post Bellum, která ocenění uděluje. Slavnostní večer s předáním cen se uskuteční jako obvykle 17. listopadu v Národním divadle v Praze.
"Oceněné spojuje hrdinství, za něž bylo třeba zaplatit vysokou osobní cenu," uvedli organizátoři. Ceny uděluje Post Bellum popatnácté, dostávají je výjimečné osobnosti, které se statečně postavily totalitnímu režimu a v klíčových momentech svého života nezištně pomáhaly druhým. Od roku 2010 obdrželo Ceny Paměti národa 66 osobností.
Dvaadevadesátiletá Marta Neužilová prožila dětství v Bohušovicích nad Ohří, kam v letech 1941 až 1943 přijížděly vlaky s deportovanými Židy. Otec jí zemřel na otravu krve. Matka se zapojila do odboje, od podzimu 1941 pomáhala Židům na nádraží. V roce 1942 byla rodina udána a zatčena gestapem, děti pak vyrůstaly u babičky. Matka Marty byla zavražděna v Osvětimi. Marta velmi brzy nastoupila do práce a podporovala své sourozence ve studiu.
Pětadevadesátiletý Ladislav Szalay v době druhé světové války zachránil v Trnavě život svému židovskému spolužákovi. Po válce se stal ekonomem, zpracovával analýzu hospodářského vývoje Slovenska. Protože její výsledky neodpovídaly komunistickým doktrínám, musel se vzdát vědecké kariéry.
Sedmdesátiletý Karol Dubovan pochází ze západoslovenské obce Madunice, vyrůstal v křesťanském prostředí. V 70. letech začal studovat elektrotechniku na bratislavské univerzitě, kde se seznámil s lidmi z okruhu skryté církve. Podílel se na vytváření společenství, která se v podmínkách totalitního režimu snažila o nezávislý duchovní život. Zásadní význam měl pro tato společenství přísun literatury. Dubovan začal samizdatové knihy šířit. V roce 1989 se stal jednou z vůdčích osobností sametové revoluce v Trenčíně.
Jedenasedmdesátiletá Olha Hejková absolvovala slavistiku na kyjevské univerzitě, studovala i češtinu. V té době se sblížila s ukrajinskými disidenty. Krátce před plánovaným sňatkem v lednu 1976 byl její partner, jeden ze zakladatelů Ukrajinské helsinské skupiny (UHH), zatčen. Právě jeho zatčení bylo počátkem její cesty k občanskému aktivismu, vykoupenému roky v komunistických lágrech.
Pavel Záleský z Otrokovic na Zlínsku byl jedním z hlavních hybatelů Moravské výzvy Augustina Navrátila, která formulovala požadavky týkající se náboženské svobody. Podílel se také na šíření samizdatu a podepsal Chartu 77. Ve svobodných poměrech se angažoval v komunální politice, stál u vzniku Charity v Otrokovicích, kterou pak také řídil, sdělila dnes ČTK mluvčí otrokovické radnice Lenka Vaculová.
Záleský se narodil v roce 1955 v jihomoravských Mutěnicích. Pochází z katolické rodiny. Jako dítě zažil, když jeho otce Petra Záleského a strýce Františka v roce 1959 zatkli a odsoudili za protistátní činnost, skončili v uranových dolech. Komunisté rodině zabavili pole i vinohrady. Záleský od 70. let šířil samizdat, podepsal Chartu 77. Na sklonku totality se stal jedním z hlavních hybatelů takzvané Moravské výzvy Augustina Navrátila.
Patřil k disidentům, kteří při zatýkání a výsleších kladli odpor. Pracoval jako pochůzkář na trati, při zatýkání se držel kolejí. "Kolikrát mě těžce zmlátili. Dávali mi také speciální pouta, která se při každém pohybu zařezávají do rukou. Byl jsem samá krev. Jednou mi vyhrožovali, že mě hodí na koleje a že to bude jako moje sebevražda. Nebyla to sranda," uvedl Záleský. Po sametové revoluci se angažoval v komunální politice a stál u vzniku Charity v Otrokovicích, kterou pak také řídil.
"Ráda bych vyjádřila své upřímné uznání a poděkování panu Pavlu Záleskému za jeho statečnost, odvahu a nezlomnou vůli být hlasem svobody a pravdy v době totalitního režimu. Jeho nekompromisní boj za lidská práva a demokracii si zaslouží nesmírné uznání a respekt. Na příběhu jeho i dalších oceněných vidíme, jak je důležité nezapomínat na minulost a stále bdít nad dodržováním lidských práv a demokratických principů," uvedla starostka Otrokovic Hana Večerková (ANO).
Laureáty Cen Paměti národa vybírají lidé, kteří v Post Bellum natáčejí a zpracovávají pamětnické příběhy. K námětům se pak v anketě mohou vyjádřit stovky podporovatelů z Klubu přátel Paměti národa a Kolegia Paměti národa.
