Brusel - Prioritou navržené šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové bude posílení bezpečnosti a obrany Evropské unie. Chce se ale rovněž zabývat naléhavými globálními problémy, jako je ruská válka proti Ukrajině. Bývalá estonská premiérka to napsala v odpovědích na dotazy europoslanců. Všechny navržené členy Evropské komise, kromě její šéfky Ursuly von der Leyenové, nyní čekají veřejná slyšení před jednotlivými výbory EP, která budou probíhat od 4. listopadu. Kallasová, která má být zároveň výkonnou místopředsedkyní EK, před europoslance předstoupí až poslední den, v úterý 12. listopadu.
"V násilném, nestabilním a nebezpečném světě, kde jsou demokracie, právní stát a lidská práva neustále ohroženy, musí hrát Evropská unie mimořádně důležitou roli bojovníka za tyto hodnoty a ochránce mezinárodního řádu," napsala Kallasová v odpovědích, které mají celkem 21 stránek. "Naše priority na příštích pět let budou definovat místo Evropy ve světě na příštích pět desetiletí," dodala.
Za své priority označila "řešení naléhavým globálních problémů: války Ruska proti Ukrajině a posílení bezpečnosti a obrany EU". "To, jak reagujeme na ruskou nelegální útočnou válku na Ukrajině, říká světu, kdo jsme a jaké hodnoty zastáváme. Kromě toho, že je to morálně správně, jsem také přesvědčena, že díky podpoře Ukrajiny - politické, ekonomické, vojenské - tak dlouho, jak to bude potřeba, aby vyhrála tuto válku, se EU může stát skutečně důvěryhodnou na globální scéně s mnohem strategičtější, asertivnější, jednotnější a na lidská práva zaměřenou zahraniční politikou," dodala.
Zásadní je podle Kallasové rovněž podpora obnovy Ukrajiny ze strany EU. Klíčové je to i pro budoucí členství země v nynější sedmadvacítce, napsala europoslancům. "Součástí tohoto procesu je zajištění spravedlnosti pro každou oběť spáchaných válečných zločinů, i to, aby Rusko zaplatilo za škody, které způsobilo," doplnila.
Pokud jde o posílení bezpečnosti a obrany EU, je třeba "jednat naléhavě", uvedla budoucí šéfka unijní diplomacie. Právě z toho důvodu připraví v prvních 100 dnech mandátu společně s eurokomisařem pro obranu takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. V ní budou podle Kallasové uvedeny potřebné investice a představeny nápady pro dlouhodobější přístup k budování evropské obranné unie. Za prioritu považuje bývalá estonská premiérka i další prohlubování partnerství mezi EU a NATO.
"Zatímco ruská válka proti Ukrajině ohrožuje integritu Evropské unie, krize na Blízkém východě, která následuje po teroristických útocích ze 7. října 2023, má nepopiratelné vedlejší dopady v podobě nejen vyostření konfliktu na Blízkém východě, ale i v nejvyšší míře antisemitismu zaznamenaného v Evropě od holokaustu," napsala budoucí šéfka unijní diplomacie o další z nynějších globálních krizí. EU musí podle něj i nadále poskytovat obyvatelům oblasti humanitární pomoc a zároveň spolupracovat se všemi aktéry "na podpoře úsilí o spravedlivý a komplexní mír v regionu, se zaměřením na dvoustátní řešení", dodala s odkazem na vznik samostatné Palestiny vedle židovského státu.
Důležité podle Kallasové je udělat z EU "silnější velmoc v globálních záležitostech a chránit ji před škodlivými vnějšími vlivy a hrozbami". "Aktéři jako Rusko, Írán, Severní Korea a částečně Čína, se zaměřují na posílení vzájemné závislosti prostřednictvím zbrojení a využívají otevřenosti našich společností proti nám. Na to musíme být připraveni," dodala.
Ve svých odpovědích zmínila Kallasová rovněž budoucí spolupráci s českým eurokomisařem Jozefem Síkelou, který by měl zastávat portfolio mezinárodní spolupráce. "Společně s komisařem pro mezinárodní partnerství chci, aby do konce mého mandátu EU posílila dlouhodobá a vzájemně prospěšná partnerství po celém světě - od Latinské Ameriky a Karibiku po Indo-Pacifik, od střední Asie po Afriku," uvedla. V této souvislosti zmínila i přípravu summitu EU-Africká unie, který by se měl uskutečnit v roce 2025.
Kaja Kallasová získala letos v červnu podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie, zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.