Praha - Lidé, kteří byli vážně zasaženi letošními povodněmi, dostanou od státu mimořádnou finanční pomoc na péči o děti a na bydlení. Sněmovna to dnes jednomyslně schválila ve stavu legislativní nouze, tedy ve zkráceném režimu. Normu nyní dostane k projednání Senát, který má o ní rovněž ve zrychleném režimu rozhodnout příští týden. Opatření má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy po podpisu prezidenta pravděpodobně v listopadu.
Zákon počítá s tím, že by rodiče mohli pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března. Zatopeným domácnostem by úřad práce do určitých částek formou dávky mimořádné okamžité pomoci hradil bydlení, a to až do konce příštího roku.
Předloha dodatečně stanovuje i pravidla mimořádné okamžité pomoci zaplaveným. Je pro ty, které povodeň hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji bezprostředně zasáhla. Poskytnout je jim možné až 72.900 korun, tedy patnáctinásobek životního minima. Chudší domácnosti mohou získat až 97.200 korun, tedy až dvacetinásobek. Podle šéfky sekce dávek ministerstva práce Ivy Merhautové (KDU-ČSL) by se mohla suma při vážných událostech až zdvojnásobit na 194.400 korun.
Oběti záplav v hmotné nouzi by mohly dostat mimořádnou dávku na úhradu dočasného náhradního ubytování. Pobírat by ji mohli ti, jejichž bydlení je neobyvatelné a musí se opravit, nebo zbourat. Získat by ji mohli do skončení oprav či získání nového bytu, nejpozději do konce příštího roku. Úřad práce by na měsíc měl poskytnout jedné osobě do 15.000 korun, dvěma lidem do 18.000 korun, třem do 21.000 korun a čtyřem a více pak do 24.000 korun. Nutné by bylo doložit doklad o nouzovém ubytování a náklady i jiné náležitosti.
Ošetřovné se běžně vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům až 16 dnů. Pečující pobírá 60 procent svého redukovaného výdělku. Povodňové ošetřovné by sociální správa rodičům posílala po celou dobu uzavření zatopené školy, tedy od 13. září případně do konce března příštího roku. Podle podkladů k zákonu výuku přerušilo 57 škol ze zaplavených regionů. Obvykle přerušení netrvalo déle než 14 dnů. Dalších 12 škol přešlo ale na vzdělání na dálku.
Pečující by se mohli doma s potomkem vystřídat, a to i víckrát. Nemuseli by dokládat potvrzení o uzavření školy, stačilo by prohlášení. Prodloužené ošetřovné by bylo také pro ty, kteří se starají o blízké s příspěvkem na péči z uzavřených zatopených stacionářů. Návrh počítá se stejnými pravidly i pro lidi ve státních službách při udělení služebního volna. Ošetřovné by mohli dostávat i dohodáři, pokud aspoň tři měsíce před zavřením školy či zařízení platili nemocenské odvody, a po zásahu Sněmovny i živnostníci s nemocenským pojištěním. Výdaje na povodňové ošetřovné by mohly činit do 350 milionů korun.
Sněmovna potvrdila omezení přísedících u soudů, přehlasovala Pavlovo veto
Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Znovu o tom dnes rozhodla Sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentuje snižováním byrokracie, očekává navíc asi osmimilionovou roční úsporu. Novela nyní zamíří k publikaci ve sbírce.
Pavel využil začátkem září svého práva vrátit zákon Sněmovně k novému posouzení poprvé za zhruba rok a půl ve funkci. Dolní komora veto přehlasovala hlasy 107 ze 185 přítomných poslanců. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů.
Prezident doporučoval diskusi o tom, zda systém laických přísedících raději nezlepšit než jej výrazně omezit. "Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice," uvedl Pavel. Zástupkyně ANO a SPD omezení přísedících i dnes kritizovaly, podle Heleny Válkové (ANO) se sníží důvěra veřejnosti v justici.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) naopak uvedl, že návrh zákona byl pečlivě projednaný v obou parlamentních komorách a v připomínkovém řízení i se zástupci justice. Podotkl, že o přísedících se debatuje už delší dobu. "Návrh je kompromisní, ale nutný krok k zefektivnění soudního systému," řekl.
Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody - tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
"Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
