Praha - Konec vicepremiéra Ivana Bartoše v čele Pirátů neohrozí podle politologa Josefa Mlejnka stabilitu vlády, nabourává ale její celkový kredit. Mlejnek to dnes řekl ČTK v reakci na nedělní rozhodnutí kompletního užšího vedení Pirátů rezignovat po neúspěchu v krajských volbách. S dalším politologem Lubomírem Kopečkem se neshodli, zda právě po krajských volbách muselo skončit celé vedení, Bartošova pozice však podle obou udržitelná nebyla.
Piráti o víkendu v krajských volbách propadli podobně jako v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Zaznamenali největší propad ze všech stran a přišli o 96 krajských zastupitelů. V neděli večer celé předsednictvo oznámilo, že rezignuje. Nové vedení vyberou Piráti 9. listopadu. Bartoš do čela strany už kandidovat nebude.
Mlejnek uvedl, že po takovém volebním debaklu, jaký Piráti zažili, není možné nic jiného než rezignace. "Stabilitu vlády to v principu neohrožuje, poněvadž se ve Sněmovně obejde i bez Pirátů, nicméně to nabourává nějaký její celkový kredit, už tak dost nízký," konstatoval.
Také politolog Aleš Michal považoval rezignaci za nevyhnutelnou. "Krajské volby nebyly anomálií, ale druhou zásadní prohrou po evropských volbách. Logickým důsledkem je tedy konec vedení strany. Z dosavadní vnitrostranické komunikace vyplývá, že stranu čeká nejen volba nových lídrů, ale také velmi živá vnitřní debata o setrvání ve vládě," podotkl.
Kopeček upozornil, že vedení Pirátů rezignovalo pod tlakem stranického fóra, ačkoliv jeho mandát začal teprve v lednu. "Představa, že po každé porážce v druhořadých volbách, což jsou volby krajské, se vymění kompletně celé vedení, je podle mne politicky pro stranu škodlivá," uvedl.
Paradoxní je, že tak rezignovala třeba i místopředsedkyně Markéta Gregorová, která před pár měsíci obhájila mandát europoslankyně a dostala opravdu hodně preferenčních hlasů, doplnil. "Jiná věc je samozřejmě, zda měl vyvodit odpovědnost předseda Bartoš, který vede stranu dlouhou dobu a je odpovědný za největší aktuální reputační problém Pirátů, digitalizaci stavebního řízení," řekl.
Stranické fórum, kde Piráti veřejně diskutují a řeší rozpory, považuje Kopeček za projev extrémní otevřenosti a současně výhodu i nevýhodu. "Přednost je to v tom, že každý člen tady může prezentovat svůj názor, což otevírá možnosti pro participaci. Nevýhodou je to proto, že rozhodnutí vedení jsou pod neustálým a často viditelným tlakem, což neustále znejišťuje pozici stranického vedení," dodal.
Mlejnek nevidí mezi Piráty moc osobností s potenciálem oslovit širší spektrum voličů. "Jejich další setrvání ve vládě bude pochopitelně hodně záviset na tom, jaké bude nové vedení, jaké si stanoví priority," uvedl. Podle Kopečka však Piráti nikdy nebyli stranou, která by stála v první řadě na lídrovi jako třeba ANO nebo SPD. "Bartoš měl ve straně velkou reputaci a byl populární, nicméně jeho výměna není pro budoucnost Pirátů nijak fatální," míní.
Možnou kandidaturu do čela strany odmítá šéf diplomacie Jan Lipavský. "Právě proto, že Piráti mají problém s rekrutací silných osobností do stranického vedení, bude velmi těžké někoho akceschopného najít," míní Michal. Za logickou by považoval kandidaturu dlouhodobé Bartošovy soupeřky Gregorové. "Křídlo, které jejím návrhům oponuje, bude muset urychleně kandidátka či kandidátku najít," uvedl.
Ambici ujmout se strany by mohl mít i dosavadní plzeňský hejtman Rudolf Špoták, odhaduje Michal. "Myslím si ale, že souboj je teď mimořádně otevřený," dodal. Piráti si podle Michala musí definovat své priority pro poslední rok v koalici a pečlivě zvážit, zda je pro ně v předvolebním boji výhodnější setrvání, či odchod z vlády. "Novým lídrem nebo lídryní musí být někdo, koho voliči znají a má zároveň určitou míru autority uvnitř strany," uvedl.
