Brno - Záplavy mohou dále prohloubit znevýhodnění chudých domácností a regionů. Postihly převážně chudší část Česka, přičemž schopnost zotavit se po živelních katastrofách přímo souvisí s ekonomickou situací obyvatel regionů. Vyplývá to ze zahraničních zkušeností, upozornili výzkumníci z Národního institutu SYRI.
"Povodně sice ohrozily převážnou většinu českého území, ale jejich dopad byl regionálně velmi nerovnoměrný. Mezi nejvíce postižené oblasti přitom patří některé z nejchudších českých regionů," uvedl dnes v tiskové zprávě Josef Bernard, který působí v SYRI a Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.
Jesenicko, kde rozvodněná Morava, Bělá a Opava způsobily rozsáhlé škody, patří podle odborníků dlouhodobě k málo prosperujícím oblastem. V mnoha ohledech jde o typickou regionální periferií se slabou lokální ekonomikou, nadprůměrnou mírou chudoby a obtížnou dopravní dostupností.
Zahraniční zkušenosti ukazují, že schopnost regionu zotavit se po katastrofách souvisí s ekonomickou situací obyvatel. "Bohatší domácnosti bývají katastrofami postiženy méně závažně a zpravidla se snáze a rychleji vzpamatují z jejich následků. Nejen díky svým finančním zdrojům, ale také díky schopnosti zorientovat se v možnostech pomoci a existenci široké a spolehlivé sítě sociálních kontaktů," uvedl Bernard.
"Naopak na chudé obyvatele mohou mít katastrofy dlouhodobější negativní dopad. Povodně a jiné ničivé události tak mohou prohloubit znevýhodnění chudých domácností a regionů,“ doplnil Bernard. Je podle něj důležité, aby stát věnoval podpoře chudších regionů zasažených povodněmi náležitou pozornost.
"Překonání následků katastrof úzce souvisí nejen s kvalitou státní správy, ale zejména místní samosprávy. Lokální a regionální aktéři by měli již nyní uvažovat o tom, jakým způsobem by bylo možné využít rekonstrukci postižených sídel a infrastruktury ke zlepšení stávající situace a k vytvoření pozitivních rozvojových impulzů,“ dodala Pavlína Netrdová ze SYRI a Univerzity Karlovy.
