Praha - Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21.060 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun. K tomu jim ještě vzroste zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Pětisetkorunový bonus za vychované dítě se navýší o tři koruny. O 0,6 procenta se upraví také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Nařízení o navýšení schválila dnes vláda. Oznámilo to ministerstvo práce. Na valorizaci bude podle údajů resortu příští rok potřeba asi 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení poskytovala letos na konci prvního pololetí 2,37 milionu starobních, 412.800 invalidních a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další desetitisíce penzí vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejich penze jsou vyšší.
Vláda rozhodla o růstu minimální mzdy, má činit 20.800
Vláda dnes rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18.900 Kč na 20.800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce. Nařízení, které kabinet dnes schválil, minimální mzdu nezvyšuje. Stanovuje ale hodnoty pro její výpočet.
Pro letošek činí minimální mzda 18.900 korun. Na hodinu je to 112,50 Kč. Predikovaná průměrná mzda má pro příští rok činit 49.233 korun. Po vynásobení schváleným koeficientem by tak minimální mzda měla od ledna vzrůst na 20.800 korun. Na hodinu by se mělo platit minimálně 124,40 Kč. Výši minimální mzdy na další rok vyhlásí ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
"Návrh nařízení vlády vychází ze současného střednědobého cíle ministerstva práce. To znamená postupně rovnoměrně zvyšovat relaci minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo 47 procent, což při budoucím zachování této dynamiky znamená každoroční zvyšování relace o 1,2 procentního bodu," uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení.
Při tomto tempu růstu bude příští rok minimální mzda odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 procenta. Podle nařízení koeficienty pro příští dva roky tedy činí 0,422 a 0,434. Jimi se vynásobí průměrný výdělek, který stanovuje do konce srpna daného roku ministerstvo financí. Resort v tiskové zprávě uvedl, že podle srpnové predikce by přespříští rok mohla minimální mzda dosáhnout 22.500 korun.
Zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce, se ve firmách od ledna ruší. Zůstane zaručený plat ve veřejné sféře. Nově bude ve čtyřech stupních, a to v minimální mzdě a jejím 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku. Činit by tak měl 20.800 korun, 24.960 korun, 29.120 korun a 33.280 korun. Na hodinu by to bylo 124,40 koruny, 149,30 koruny, 174,20 koruny a 199,10 koruny.
Firmám vzrostou příští rok mzdové náklady o 3,5 miliardy korun. Veřejná sféra by měla na minimální a zaručený plat mít 17,1 miliardy korun navíc. Z toho by stát získal na odvodech od firem 1,2 miliardy korun a od veřejného sektoru 5,76 miliardy.
Ministerstvo práce v podkladech píše, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle resortu měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky. Česká částka odpovídala podle Eurostatu na začátku roku 764 eurům. V Polsku byla na 978 eurech. Nejvyšší minimální výdělek mělo Lucembursko, a to 2571 eur. Nad 2000 eury byla minimální mzda ještě v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejnižší byla v Bulharsku, kde dosahovala 477 eur.
Čtyři dávky by mohla od července nahradit jedna, vláda schválila revizi
Čtyři dosavadní dávky by mohla od července příštího roku nahradit jedna nová podpora. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci. Podávat a vyřizovat by se měla jen jedna žádost. Kvůli nároku na peníze od státu by se víc posuzoval příjem i majetek žadatelů. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za práci. Návrh zákona o dávce státní sociální pomoci schválila dnes vláda. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo práce.
Podle ministerstva je nová podpora adresnější a motivuje k řešení nepříznivé situace, ulevit má také úřadu práce díky digitalizaci a úbytku administrativy. K podobě normy měly výhrady resorty, ombudsman, kraje, sdružení obcí, organizace na pomoc potřebným či odbory. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už před jednáním kabinetu řekl, že se podoba reformy bude ještě "ladit" při projednávání ve Sněmovně.
Nová dávka se má skládat ze čtyř částí - z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200.000 až 400.000 korun podle počtu svých členů.
Část na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. U zranitelných osob, tedy dětí, lidí nad 68 let, penzistů či invalidů by měla dosahovat životního minima. U ostatních dospělých by se pohybovala od existenčního do životního minima podle snahy o zlepšení vlastní situace.
Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu, které by se stanovily na každý rok. Roli by hrála při výpočtu i výše výdělku.
Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Domácnosti s příjmem do 1,43násobku minima by dostávaly na potomka 500 korun, nad tuto hranici do trojnásobku minima pak 1000 korun. Opatření má podle ministerstva motivovat lidi k práci a k výdělku. U příjmu mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem minima by částka zas postupně klesala.
Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus. Domácnostem s příjmem do 1,6násobku minima by stát přidal navíc částku, která by odpovídala dvěma pětinám výdělků členů rodiny. Při vyšším příjmu by se bonus snižoval.
Podle propočtů ministerstva se dopady na rozpočet pohybují od snížení nynějších výdajů o 2,46 miliardy korun do jejich zvýšení o 7,37 miliardy korun. U nejvyšších možných odhadů se částky pohybují od úspory 8,69 miliardy korun až do vyplacení 26,06 miliardy navíc. Digitalizace a aplikace by měly stát asi 130 milionů korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že cílem změn není ušetřit. Uváděl, že víc lidí by mohlo díky revizi a pracovnímu bonusu začít pracovat, stát by získal peníze z odvodů a daní.
