Praha - České velvyslanectví v kolumbijské Bogotě zaslalo v souvislosti se zadržením Čecha ve Venezuele nótu na tamní ministerstvo zahraničí. Česko žádá o detailní informace o případu a konzulární kontakt. ČTK to dnes sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.
Venezuelské úřady zadržely dva Španěly, tři občany Spojených států a jednoho Čecha, viní je ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele, včetně prezidenta Nicoláse Madura. "V této nótě žádáme o detailní informace o případu a konzulární kontakt. Naši diplomaté jsou v kontaktu s kolegy z ministerstev zahraničí USA a Španělska," uvedla Wernerová.
Podle zjištění serveru Neovlivní.cz je zadržený Čech třiatřicetiletý Jan Darmovzal, který je aktivním záložníkem ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Podle serveru působil pět let v Singapuru, kde dálkově vystudoval právo na Londýnské univerzitě. Po návratu do Česka pracoval pro českou státní správu a následně působil v armádě.
Španělská média citovala venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella, podle kterého byla šestice zadržena kvůli podezření z vyvolávání násilí a destabilizace Venezuely. Podle informací, které zatím získal, byli cizinci podle venezuelských úřadů součástí spiknutí vedeného americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA), jehož cílem bylo svrhnout vládu a zabít několik členů jejího vedení.
Zdroj ze španělského ministerstva zahraničí agentuře Reuters řekl, že zatčení španělští občané neměli žádné vazby na španělské tajné služby a že Španělsko nebylo zapojeno do žádného plánu na politickou destabilizaci Venezuely.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu potvrdilo zadržení jednoho příslušníka americké armády a uvedlo, že ví o nepotvrzených zprávách o dalších dvou amerických občanech zadržených ve Venezuele. "Jakákoli tvrzení o zapojení Spojených států do spiknutí s cílem svrhnout Madura jsou kategoricky nepravdivá. Spojené státy nadále podporují demokratické řešení politické krize ve Venezuele,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení úřadu.
Zpráva o zadržení cizinců přichází poté, co venezuelská vláda tento týden odvolala svého velvyslance ve Španělsku ke konzultacím a předvolala si španělského velvyslance ve Venezuele. Vystupňovala tak diplomatické napětí po prezidentských volbách z konce července, v nichž podle venezuelských úřadů opět zvítězil Maduro. Opozice to zpochybnila a západní státy jí většinou dávají za pravdu.
Dolní komora španělského parlamentu minulý týden schválila výzvu, aby vláda premiéra Pedra Sáncheze uznala venezuelského opozičního lídra Edmunda Gonzáleze jako zvoleného prezidenta. Výzva není závazná a Sánchez už uvedl, že bude postupovat v souladu s dalšími zeměmi Evropské unie. EU zatím neuznala za vítěze venezuelských voleb nikoho.
Venezuelský ministr označil zadrženého Čecha za žoldáka a velmi důležitou osobu
Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello o víkendu v televizi teleSUR označil Čecha zadrženého ve Venezuele za "velmi důležitou osobu". Řekl o něm, že pracoval jako žoldák v Evropě a byl součástí skupiny zvané Z, ve které byli i francouzští žoldáci. Venezuelské úřady zatkly tři Američany, dva Španěly a jednoho Čecha, které venezuelská vláda viní z účasti na spiknutím s cílem zabít prezidenta Nicoláse Madura a další vysoké činitele.
Podle Caracasu byla do spiknutí zapojena i místní opozice a měly ho organizovat americká a španělská tajná služba, což obě země odmítly.
Francie v neděli doporučila svým občanům, aby nejezdili do Venezuely, a těm, co už tam jsou, aby se vyhnuli jakýmkoli akcím politického charakteru.
TeleSUR, kterou provozují Venezuela, Kuba a Nikaragua, ukázala v sobotu fotografii muže, jehož označila za "českého teroristu"; dotyčný drží ceduli, na které je uvedeno jméno Jan Darmovzal. Televize zveřejnila také část poznámkového bloku, který údajně policie u Čecha našla. V něm je podle Cabella popsáno spojení s venezuelskou opozicí a uvádí se, že koordinace konspiračních akcí se přesouvá do Ekvádoru, protože v Kolumbii už to není snadné jako za bývalého pravicového prezidenta Ivána Duqueho. Od srpna 2022 je v Kolumbii levicový prezident Gustavo Petro.
Maduro, který je u moci od roku 2013, už vícekrát obvinil Spojené státy a Kolumbii ze snahy ho svrhnout či zabít. Podobná obvinění mu podle analytiků pomáhají získat podporu části Venezuelanů, které se tak Maduro snaží sjednotit "proti vnější hrozbě" a zmenšit tak podporu domácí opozice.
V květnu 2020 venezuelská vláda oznámila, že odrazila pokus o námořní invazi, jejímž cílem bylo svrhnout Madurův režim. Nedaleko Caracasu se tehdy vylodila skupina bývalých venezuelských vojáků, v níž byli i dva američtí veteráni. Madurova vláda z operace zvané Gedeón obvinila opozici a kolumbijskou a americkou vládu, které se od ní distancovaly. Opozici tehdy vedl Juan Guaidó, jehož od roku 2019 desítky zemí dočasně uznávaly za prozatímního prezidenta a na jehož stranu se postavilo i několik venezuelských důstojníků, kteří ale později skončili v exilu či ve vězení. Podle amerických médií dva Guaidóovi poradci v roce 2019 jednali s bezpečnostní firmou Silvercorp sídlící na Floridě a vlastněnou americkým válečným veteránem Jordanem Goudreau. Později uvedli, že Guaidó ani Kolumbie a USA o jejich akci nevěděli.
Ministr Cabello, který je dlouhodobě považován za muže číslo dvě Madurova režimu, v sobotu uvedl, že policie zabavila "přes 400 zbraní, které se do země dostaly ze Spojených států v kontejnerech s krmením pro psy". Tyto zbraně podle něj měly být použity při "spiknutí proti vládě", které organizovala skupina 14 osob a jehož cílem bylo mimo jiné zabít Madura.
"Víme, že za touto operací jsou Spojené státy... a řídila ji CIA," uvedl Cabello. Podle něj byla do spiknutí zapojena i šéfka hlavní opoziční aliance María Corina Machadová. Ta organizuje od konce července demonstrace za uznání výsledků prezidentských voleb, které podle ní vyhrál opoziční kandidát Edmundo González. Opozice to dokládá výsledky z asi 83 procent volebních místností, které zveřejnila na internetu. Ústřední volební komise tvrdí, že volby vyhrál Maduro, podrobné výsledky ale dosud nezveřejnila. Kvůli účasti na povolebních demonstracích Madurův režim pozatýkal už na dva tisíce lidí.
Španělsko ani EU za vítěze voleb neuznaly zatím nikoho a vyzývají Madurovu vládu ke zveřejnění výsledků. Naproti tomu Spojené státy už uznaly za vítěze Gonzáleze. Ten před týdnem utekl do Španělska, kde žádá o azyl. Minulý týden se s ním neoficiálně setkal španělský premiér Pedro Sánchez, který ale odmítl výzvu španělských poslanců, aby ho uznal za vítěze voleb.
Zadrženými Španěly jsou podle španělských médií José María Basoa a Andrés Martínez z baskického Bilbaa, kteří se rodinám naposledy ozvali začátkem září z Kolumbie s tím, že jedou do Puerta Ayacucho, venezuelského města na hranici s Kolumbií. Právě tam byli zatčeni. Španělská diplomacie uvedla, že neměli vazby na tajnou službu, ani jinou státní instituci. Mezi třemi zadrženými Američany je údajně i člen elitních jednotek SEAL amerického námořnictva Wilmer José Castaňeda, který sloužil dříve mimo jiné v Afghánistánu či v Iráku. Zatčen byl 30. srpna v Caracasu a podle Cabella byl "mozkem celé operace".
