Praha - Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší a radnice budou kotle kontrolovat. Podle některých ale na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Vyplývá to z ankety ČTK. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150.000 kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace lze čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září.
Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23.600 domácností. Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25.000 nejstarších kotlů na tuhá paliva, za jejichž používání bude od září hrozit pokuta až 50.000 korun. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.
V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů hlavní město podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.
Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace asi 4420 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává, řekla ČTK Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu. "Kolik kotlů se v Jihomoravském kraji nestihne vyměnit, neevidujeme," uvedla. Ve Zlínském kraji bylo prostřednictvím kotlíkových dotací k 8. srpnu proplaceno 6686 výměn kotlů za přibližně za 792,8 milionu, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. V dalším kole dotačního programu rozdělí úřad téměř 69,7 milionu pro 507 žadatelů.
Zájem o obměnu třeba v Královéhradeckém kraji v poslední době roste. Lidé výměnu nechali na poslední chvíli a mnohé firmy instalaci ekologických kotlů a tepelných čerpadel nestíhají. "Termíny dáváme zákazníkům na říjen a listopad, za týden to už bude na prosinec či leden," řekla ČTK spolumajitelka firmy Topení-Středa Ivana Středová. Od roku 2016 kraj obdržel 9440 žádostí o dotace za 1,1 miliardy a schválil jich přes 7000. Naopak v Libereckém kraji je nyní zájem malý a peníze se letos zřejmě nevyčerpají, řekl na dotaz ČTK krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj rozdělil na výměnu celkem více než 5200 kotlů asi 650 milionů.
Pardubický kraj rozdělil na výměnu kotlů na dotacích - bez započítání aktuálního programu pro nízkopříjmové domácnosti - téměř 630 milionů pro více než 5800 žadatelů. Dalších téměř 200 milionů vyplatil domácnostem s nízkými příjmy. Na Vysočině získalo dotace 8500 žadatelů. V Ústeckém kraji domácnosti vyměnily s pomocí dotace na 6000 kotlů. "Na nízkopříjmové domácnosti jsou zaměřeny poslední dvě výzvy v Ústeckém kraji. Bylo v nich zatím přijato 793 žádostí a vyplaceno 430 dotací ve finančním objemu téměř 69 milionů korun," řekl mluvčí kraje Jan Nový.
Karlovarský kraj dosud rozdělil z dotací na pořízení nových zdrojů vytápění mezi 2358 žadatelů téměř 304,2 milionu. Nejčastějším druhem vytápění, na který přecházejí lidé v kraji ze starých kotlů na tuhá paliva, je tepelné čerpadlo. "V poslední době je zajímavý výrazný odklon od spalovacích zdrojů k tepelným čerpadlům, která se postupem všech vln stala dominantním zdrojem výměn. Naopak v případě nízkopříjmových skupin obyvatel sledujeme trend směrem ke kotlům na biomasu," uvedla mluvčí kraje Jitka Čmoková.
V Plzeňském kraji lidé dosud vyměnili 8300 nejstarších neekologických kotlů. Na počátku startu kotlíkových dotací se odhadovalo, že kapacita regionu je 30.000 kotlů, takže v kraji může existovat až přibližně 20.000 nevyhovujících kotlů, řekla ČTK mluvčí kraje Helena Frintová. Ve Středočeském kraji dotace využilo asi 10.000 žadatelů a dalším posloužily i jiné programy. V regionu je stále kolem 50.000 nejstarších kotlů. Vysoký podíl jich je podle mluvčí rakovnické radnice Kateřiny Hradilové třeba v okolí Rakovníka, i proto, že oproti jiným částem středních Čech zde často nejsou obce plynofikovány.
Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta. Majitele kotlů na to již také upozornily mnohé radnice, které budou mít na starost kontrolu dodržování zákazu. "Po 1. září pracovníci oddělení životního prostředí budou provádět fyzické kontroly," sdělila třeba mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek uvedl, že cílem kontrol není obyvatele postihovat, ale motivovat k tomu, aby výměnu kotle vyřešili.
V Ústí nad Labem s kontrolami již začali. "Zatím na základě stížností občanů, plánujeme však jejich rozšíření, a to v řádu desítek do konce tohoto roku," informovala ČTK vedoucí odboru životního prostředí na magistrátu Simona Karpíšková. Na kontroly se chystá i Ostrava. Podle náměstka primátora Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) má vyčleněny pracovníky, kteří by se měli věnovat i kontrolní činnosti. "Město Ostrava se opravdu zaměří na kotle, které nesplňují podmínky. Uživatelé měli dostatek času k výměně a dlouhodobě se o tom mluví," řekl.
Například Zdeňka Motlová z odboru životního prostředí radnice v Lanškrouně chce nejdříve oslovit obecní úřady, aby jí vytipovaly domácnosti, které topí pevnými palivy. Ty plánuje obeslat s žádostí o předložení dokumentu o výměně nebo kontrole kotle. Pokud nebudou reagovat, bude následovat kontrola.
Kontroly starých kotlů ale podle některých úřadů ztěžuje to, že o těchto zdrojích vytápění nejsou přesná data. Podle Bohdany Maršálkové z odboru životního prostředí tachovské radnice nemá město informace o stavu obměny kotlů. "Nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat," řekla. Také vedoucí odboru životního prostředí v Jihlavě Katarína Ruschková uvedla, že chybí evidence, jak které objekty topí. Nepovažuje za reálné, že by pracovníci ochrany ovzduší byli schopní prověřit kotle ve všech 79 obcích a 150 katastrálních územích spadajících pod Jihlavu.
MŽP: Poslední dva měsíce výrazně roste příjem žádostí o tzv. kotlíkové dotace
Poslední dva měsíce poměrně výrazně roste příjem žádostí o takzvané kotlíkové dotace, které financují výměnu kotlů první a druhé emisní třídy. Nejvýraznější růst je v Olomouckém a Zlínském kraji. ČTK to řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Kotlíkové dotace mohou lidé čerpat do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září. Poté budou dotace nižší o desítky tisíc korun. Dosud využilo kotlíkové dotace více než 130.000 žadatelů.
"V aktuálním kole kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti, které rozdělují jednotlivé kraje, bylo do zhruba poloviny července přijato 6027 žádostí o dotaci v celkové výši 970,5 milionu korun. Příjem žádostí v jednotlivých krajích končí 30. nebo 31. srpna 2024 a dá se tak předpokládat další nárůst počtu podaných žádostí," uvedla Krejčí.
Podporu mohou získat domácnosti i z programu Nová zelená úsporám. "Zde k začátku srpna evidujeme celkem 56.709 žádostí na podporu výměny neekologických typů vytápění v objemu 5,1 miliardy korun. Od května dorazilo přes 5000 nových žádostí, což zhruba odpovídá průměru," řekla Krejčí. Ministerstvo ze začátku roku pracovalo s hrubým odhadem až 150.000 nevyhovujících kotlů, které je potřeba vyměnit. Konkrétní či aktuální data chybí.
Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po letošním 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta až 50.000 korun. "Pokud ho majitel ani po první pokutě nevymění, může mu úřad pokutu udělovat opakovaně až do doby, než přejde na ekologičtější formy vytápění. Konečná pokuta tak může být opravdu velmi vysoká," uvedl Evžen Korec z firmy Ekospol. V případě, že bude mít ale člověk zažádáno o dotaci s datem do konce srpna, kontrolor k tomu přihlédne.
Károly Attila Juhász ze společnosti Schlieger, která se specializuje na tepelná čerpadla, ČTK řekl, že o kotlíkovou dotaci byl zájem s menšími přestávkami po celý rok. Vždy se však jednalo o menší jednotky žadatelů. "Na jaře a v létě jsme se snažili zvýšit informovanost o končící kotlíkové dotaci. Od dubna jsme zaznamenali trvalý nárůst zájemců o výměnu kotlů z jednotek kusů na nižší desítky. Podobné je to i nyní v červenci a srpnu. Nejedná se však o dramatický nárůst," dodal. Skupina ČEZ podle mluvčí Alice Horákové u plynových kotlů a tepelných čerpadel taktéž eviduje v posledních měsících mírný nárůst.
"Lokální vytápění domácnostní těmito starými kotly skutečně patří k jednomu z největších znečišťovatelů ovzduší. Je to největší problém a proto bývá v topné sezoně nejhorší ovzduší v malých obcích, nikoli ve velkoměstech, jak se mnozí lidé domnívají," přiblížil ČTK expert na kvalitu ovzduší z Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.
Pokud by všechny kotle první a druhé emisní třídy byly odstaveny ihned 1. září, tak by to mělo podle Brzeziny významný dopad. Realistické to podle něj však není. "Už nyní je jasné, že kvůli počtu kotlů, které zbývá vyměnit a kvůli kapacitám firem, to všichni nezvládnou včas. Osobně si myslím, že se zákaz mimo to projeví na kvalitě ovzduší, až když bude topná sezóna, a navíc se bude jednat o postupný proces," míní expert. Dodal, že neočekává letošní rok z hlediska kvality ovzduší dramaticky lepší.
Od 1. září budou moct lidé nově zažádat o finanční podporu na výměnu kotlů třetí, čtvrté a páté emisní třídy. Podpora na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy bude od podzimu spadat pod program Nová zelená úsporám. Zájemci o ni budou moci žádat u Státního fondu životního prostředí ČR. Zvýhodnění pro seniory a nízkopříjmové domácnosti zůstane, o výměnu kotlů budou moct žádat z programu Nová zelená úsporám Light.
Zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy je v zákoně od roku 2012. Od září 2022 platí pro všechny mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
