Brusel/Vídeň - Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu a kvůli obavám o vlastní bezpečnost mnozí skrývají svou židovskou identitu. Vyplývá to z více než stostránkové zprávy, kterou dnes zveřejnila Agentura EU pro základní práva (FRA). Průzkum mezi židovskou populací ve 13 zemích včetně Česka, o který se zpráva opírá, byl proveden ještě před teroristickými útoky Hamásu na Izrael loni v říjnu. V Česku 43 procent dotazovaných uvedlo, že antisemitismus za posledních pět let vzrostl a 27 procent respondentů považuje antisemitismus za velký problém ve svém životě. Průměr ve všech třinácti zemích byl u těchto otázek 80, respektive 84 procent.
Samotný průzkum sice probíhal od ledna do června 2023, zpráva unijní agentury ale obsahuje také informace o antisemitismu od dvanácti židovských organizací po říjnových útocích. Tyto organizace přitom uvedly, že Židé od října 2023 čelí většímu počtu antisemitských incidentů. Některé organizace podle svých vyjádření vykázaly nárůst o více než 400 procent. Z Česka byla oslovena Federace židovských obcí v ČR, která podle zprávy FRA uvedla, že v roce 2023 se počet antisemitských útoků téměř zdvojnásobil v porovnání s rokem 2022.
Dosud třetí průzkum FRA týkající se diskriminace a zločinů z nenávisti proti Židům v Evropské unii odhaluje zkušenosti židovských obyvatel a jejich vnímání antisemitismu. Průzkum také poukazuje na překážky, jimž Židé čelí, pokud se snaží žít bez skrývání své židovské identity.
Podle průzkumu se 80 procent respondentů domnívá, že antisemitismus v jejich zemi za posledních pět let před šetřením vzrostl; 90 procent respondentů se v roce před průzkumem setkalo s antisemitismem na internetu, 56 procent dotazovaných se setkalo s antisemitismem off-line od lidí, které znají, a 51 procent ho zaznamenalo v médiích.
"Třicet sedm procent respondentů uvedlo, že byli v roce před průzkumem obtěžováni kvůli svému židovském původu. Většina z nich zažila obtěžování vícekrát. Antisemitské obtěžování a násilí se většinou odehrává na ulici, v parcích nebo v obchodech," uvádí agentura EU ve své tiskové zprávě k průzkumu.
Dotazování probíhalo ve třinácti členských státech Evropské unie, ve kterých žije kolem 96 procent unijní židovské populace - v Rakousku, Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku. Průzkum byl proveden v první polovině roku 2023 a jak agentura v metodologických vysvětlivkách poznamenala, vzhledem k rozsáhlosti i finanční náročnosti podobného šetření nebylo možné ihned po útocích Hamásu spustit průzkum nový. Nicméně v lednu a v únoru letošního roku agentura FRA konzultovala dění s dvanácti židovskými organizacemi v Evropě a jejich zkušenosti s děním po útocích jsou do celkové zprávy rovněž zahrnuty.
Průzkumu, který probíhal online, se celkem zúčastnilo téměř 8000 dotazovaných z řad Židů starších 16 let. V Česku se zapojilo 471 Židů. Odhadovaná židovská populace v zemi je přitom 5200, píše se ve zprávě FRA. Z šetření v ČR vyplynulo, že 40 procent dotazovaných se v roce před průzkumem setkalo s antisemitismem na internetu, konkrétně 37 procent uvedlo, že to bylo na Facebooku, 20 procent na online fórech, 18 procent hovořilo o online zpravodajství, tři procenta o Instagramu a šest procent o sociální síti X.
Obavy o bezpečnosti byly podle průzkumu u českých zástupců židovské obce menší než v ostatních zemí. Jedenáct procent uvedlo, že má velké obavy z obtěžování a pět procent, že má obavy z napadení, což bylo podle unijní agentury vůbec nejnižší číslo. Průměrně ve všech zemích zapojených do průzkumu byly tyto hodnoty 53 procent, respektive 44 procent.
V České republice se 54 procent dotazovaných alespoň příležitostně vyhýbá nošení židovských symbolů na veřejnosti (průměr třinácti zemí byl 76 procent); 20 procent Židů v ČR pak bezpečnostních důvodů nikdy nenosí židovské symboly (průměr třinácti zemí byl 48 procent).
Pokud jde o téma spokojenosti s tím, jak s antisemitismem bojuje česká vláda, 18 procent dotazovaných v ČR uvedlo, že v posledních pěti letech zvažovalo emigraci právě kvůli svému židovskému původu. Průměr ve třinácti zemích byl přitom 45 procent. Třicet osm procent respondentů řeklo, že česká vláda bojuje s antisemitismem efektivně (průměr třinácti zemí byl 18 procent).
