Praha - Dnes dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. ČTK to oznámila jeho dcera Adéla Kubačáková. Byl ikonou nové vlny československého filmu a stál u zrodu pražského Činoherního klubu. Prosadil se jako divadelní režisér, režíroval například v Divadle na Vinohradech nebo v Národním divadle. V roce 2016 obdržel od prezidenta republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Kačer absolvoval v roce 1959 DAMU a spolu s dalšími absolventy nastoupili do ostravského Divadla Petra Bezruče. Kačerovy inscenace, třeba Matka Kuráž, Romeo a Julie a Milenci z kiosku, brzy proměnily tento soubor pro děti a mládež v jedno z nejsledovanějších divadel v źemi. V roce 1965 stál byl u vzniku pražského Činoherního klubu, kam za ním odešla řada jeho ostravských kolegů.
Filmovým divákům utkvěl v paměti jako rytíř Armin von Heide v Údolí včel Františka Vláčila či tajný agent W4C v komedii Václava Vorlíčka. V 60. letech hrál i ve filmech Evalda Schorma Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna a Den sedmý, osmá noc. Mimo hraní a režírování napsal také několik knih.
Aktivní byl Kačer i v politice. Po listopadu 1989 byl krátce poslancem federální Sněmovny lidu, dvakrát (v letech 1996 a 2004) neúspěšně kandidoval do Senátu ČR. Od roku 1995 pak deset let vedl Nadaci Charty 77, která poskytuje pomoc handicapovaným lidem.
"Já založil veškeré možné spolky včetně národopisných a učil jsem se všemu možnému. Fakt je, že na stará kolena, když se ohlížím po té spoustě věcí, které jsem nadělal, tak mě stejně pořád mrzí, že není něco, pořádný kus nábytku, židle nebo hezký obraz, který by zaznamenal určitý okamžik, tak to mě pořád mrzí," řekl před pěti lety v rozhovoru pro Český rozhlas.
Kačer si zahrál v desítkách snímků či seriálů, nejznámější je Jana Eyrová, Smrt si říká Engelchen, Flirt se slečnou Stříbrnou, Svědek umírajícího času, Člověk proti zkáze, z novějších pak Bolero či Výchova dívek v Čechách.
O svém životě napsal Jan Kačer několik autobiografií, Jedu k mámě, Mírnou oklikou, K přátelům. Poslední jeho kniha, která nese název Zadními vrátky, vyšla v roce 2022.
S manželkou Ninou Divíškovou, rovněž herečkou, se Kačer seznámil na studiích. Byli svoji bezmála 60 let a vychovali tři dcery. Divíšková, která hrála například ve filmu Příběhy obyčejného šílenství, zemřela 21. června 2021.
Na Jana Kačera vzpomínají kolegové jako na jednoho z nejvýraznějších režisérů
Na dnes zesnulého režiséra a herce Jana Kačera vzpomínají kolegové jako na jednoho z nejvýraznějších režisérů československého divadla. Herečka Jitka Smutná, která s Kačerem spolupracovala v Ostravě a v Praze, označila režiséra za inspirativního člověka, který z divadelních inscenací tvořil nezapomenutelné mikrosvěty. Herec Jiří Štěpnička uvedl, že je Kačer nevymazatelný z československého divadla. Podle generálního ředitele Národního divadla Jana Buriana Jan Kačer patřil k nejvýraznějším zakladatelům moderní podoby poválečného divadla. Jan Kačer, který kromě divadelních režií zazářil ve filmech nové vlny jako herec, zemřel dnes dopoledne ve věku 87 let.
"Já jsem s ním 14 let hrála jeho představení v tehdejším Státním divadle Ostrava. Byl to pro mě člověk, který mě profesně nejvíc naučil, byl to přítel. Jsem hrozně smutná, byla jsem ho navštívit před deseti dny, mluvili jsme spolu dlouho a hezky. Byl to báječný režisér, velký umělec a inspirativní člověk, který herce neřídil nijak manipulativně, ale dával jim inspiraci a nechal, aby oni inspirovali jeho. Ta představení, která jsem s ním hrála v Ostravě a asi šest představení, která jsem s ním dělala v Národním divadle, to pro mě byly vždycky zážitky. Mikrosvěty, které stvořil při tvorbě každého představení, byly nezapomenutelné," řekla ČTK Jitka Smutná. V Národním divadle hrála Smutná pod režisérským dohledem Kačera například v inscenacích Pekař Jan Marhoul nebo Sbohem Sokrate.
Ve hře Pekař Jan Marhoul hrál i herec Jiří Štěpnička. "Já jsem s Honzou pracoval velmi rád. On to byl jednak velmi inteligentní člověk, jednak velmi inteligentní režisér a vynikající umělec. Měl velkou fantazii, byl velmi despotický a neúprosný, což jsou všechno věci, které mi vyhovovaly a vyhovují dodneška," řekl ČTK Štěpnička. Jeho přínos pro československé a české divadlo označil Štěpnička za maximální. "To je typ režiséra, který je nevymazatelný z historie československého divadla," dodal Štěpnička.
Jan Kačer v Národním divadle působil sedm let od roku 1990. Podle generálního ředitele Národního divadla Jana Buriana patřil k zakladatelům moderní podoby poválečného divadla. "Nový herecký styl, který je spojený s jeho inscenacemi i filmovým díly, ve kterých účinkoval, znamenal nový humánní a individualistický, vrstevnatý přístup ke světu, který se vzpamatovával z tragických zkušeností se světovou válkou. Byl zároveň taky protestem proti jakémukoliv projevu totalitarismu a nesvobodě, byl oslavou lidské individuality a jejích nekonečných možností," řekl ČTK Burian.
Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že si Jana Kačera vážil nejen pro jeho přínos českému divadlu a filmu, ale také pro jeho zásadové občanské postoje, které projevoval v období komunistické diktatury.
Kačer v roce 1959 absolvoval DAMU a nastoupil do ostravského Divadla Petra Bezruče. Byl ikonou nové vlny československého filmu a stál u zrodu pražského Činoherního klubu v roce 1965. Kačer si zahrál v desítkách snímků či seriálů, mezi nejznámější patří například Jana Eyrová, Údolí včel, Smrt si říká Engelchen, Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna, Den sedmý, osmá noc, Flirt se slečnou Stříbrnou, Svědek umírajícího času, Člověk proti zkáze, komedie Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, z novějších pak Bolero či Výchova dívek v Čechách.
