Praha - Vyšetření k včasnému odhalení rakoviny podle dostupných dat velká část populace nevyužívá. U screeningu rakoviny tlustého střeva na něj nedorazí asi polovina lidí starších 50 let, pro něž je určený. Národní screeningové centrum (NCS) zřizované ministerstvem zdravotnictví se chce proto více zaměřit na bariéry, které jim v účasti brání. Podle vědeckého vedoucího NSC Ondřeje Májka v tom hraje roli strach z diagnózy, ale třeba i nemožnost se snadno objednat k lékaři. Práci centra dnes novinářům představili jeho zástupci na tiskové konferenci.
Nějakým druhem rakoviny za svého života onemocní každý třetí člověk. "I z vlastních výzkumů víme, že lidé mají obavy, že se něco najde. Radši by žili bez informace o tom, že mají nějaké velmi závažné onemocnění," řekl Májek na dotaz ČTK.
Včasné odhalení nádoru ale podle lékařů často znamená i úplné vyléčení. "Z onkologického registru víme, že takzvané relativní přežití žen, které jsou diagnostikované s rakovinou prsu v prvním stadiu, je téměř stoprocentní," dodal. Podle něho se registru účastní kolem 70 procent žen, zájem ale klesá s věkem, ženy tak přestávají chodit na gynekologickou prevenci, přičemž však výskyt rakoviny s věkem roste.
Ženy jsou na gynekologii preventivně vyšetřované na riziko rakoviny děložního čípku, od 45 let mohou podstoupit vyšetření k odhalení rakoviny prsu a muži nad 50 let rakoviny prostaty. Všem nad 50 let pak lékaři nabízejí vyšetření tlustého střeva a konečníku. Současní či bývalí kuřáci si mohou navíc nechat vyšetřit plíce.
Májek připustil, že existují bariéry, které mohou lidi odradit. "My z našich analýz dobře vidíme, že v každém tom kroku se může část lidí ztratit. Je opravdu potřeba, aby to od primární péče bylo pro lidi co nejjednodušší se k tomu screeningu dostat," uvedl. Ministerstvo i zdravotní pojišťovny musí podle něj pro to vytvořit podmínky.
"Programy jsou hodně závislé na práci praktických lékařů," vysvětlil. Podle něj roli hraje už to, zda se k němu lidé, kteří nemají žádný akutní problém, mohou snadno dostat. Některé screeningy, například rakoviny plic či střev, pak počítají s návštěvou u lékaře specialisty. Podle ředitele NSC Karla Hejduka může některé odradit to, že se k němu musí sami objednat a třeba se nedovolají.
"Další bariéra může být v čekárně u plicního lékaře, protože nikdo nechce čekat v čekárně plné nemocných lidí," dodal Hejduk s tím, že cílem je, aby lékaři objednávali tyto zdravé lidi jdoucí na screeningu v jiné časy.
Řeší se také budoucnost adresného zvaní, tedy dopisů, které od roku 2014 svým pojištěncům v daném věku posílají zdravotní pojišťovny. U opakovaných výzev je podle odborníků jejich účinnost nízká, proto se podle NSC zvažuje, zda by to neměly být spíš SMS zprávy nebo upozornění v mobilních aplikacích pojišťoven.
Do budoucna by se podle Májka mohla tímto směrem rozvíjet i mobilní aplikace ministerstva zdravotnictví EZKarta. Měla by poskytovat obecné informace o screeningu nebo o tom, kdy byl konkrétní uživatel na prevenci naposledy, případě ho upozornit na vhodnost další návštěvy této prevence nebo návštěvy specialisty na základě výsledku vyšetření.
"Případně do budoucna zavést i nějaký centrální systém objednávání k těm dalším screeningovým krokům, což vnímáme jako bariéru, že je člověk musí obvolávat, musí třeba sám porovnávat čekací doby jednotlivých center," dodal Májek. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) loni v srpnu uvedl, že systém takového elektronického objednávání na screeningy chce spustit do konce volebního období. Projekt je podpořený evropskými penězi z Národního plánu obnovy.
