Peking - Obyvatel Číny loni druhý rok v řadě ubylo, uvádí dnes podle světových agentur čínské statistiky. Počet úmrtí byl vyšší než počet narození o 2,08 milionu. Příčinou je vedle rekordně nízkého počtu nově narozených dětí také vlna úmrtí spojená s uvolněním přísných omezení proti pandemii covidu-19. Celkový počet obyvatel země, kterou loni podle odhadů OSN v pozici nejlidnatějšího státu světa vystřídala Indie, poklesl na 1,4 miliardy. Čínská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 5,2 procenta, což je sice v souladu s cílem Pekingu, ale o desetinu procentního bodu zaostala za očekáváním analytiků.
V Číně se loni narodilo 9,02 milionu dětí, což je o 5,7 procenta méně než o rok dříve. Vůbec nejnižší číslo v historii statistik odpovídá polovině počtu novorozenců z roku 2016. Naproti tomu počet úmrtí vzrostl o 6,6 procenta na 11,1 milionu. Tolik Číňanů nezemřelo od roku 1974 a neblaze proslulé kulturní revoluce za vlády Mao Ce-tunga.
Úřad sčítá pouze obyvatele pevninské Číny, tedy bez Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu. Předloni obyvatel Číny ubylo 850.000 a počet Číňanů tehdy klesl poprvé od velkého hladomoru z roku 1961, kdy byl u moci rovněž diktátor Mao.
Kolik obětí si v loňském roce v Číně vyžádalo onemocnění covid-19, není přesně známo. Čína dlouho uplatňovala politiku nulového covidu, která byla charakterizována dlouhodobými uzávěrami celých měst a opakovaným masovým testováním obyvatel; v prosinci 2022 ale přísná opatření po protestech náhle ukončila, což vedlo k rychlému šíření nákazy.
Čínská vláda uvedla, že mezi prosincem 2022 a únorem 2023 zaznamenala asi 80.000 úmrtí spojených s koronavirovou infekcí, podle expertů ale bude toto číslo mnohonásobně vyšší. Studie citované agenturou AP hovoří o 1,4 až 1,9 milionu úmrtí.
Porodnost v Číně dlouhodobě klesá v důsledku politiky jednoho dítěte uplatňované od konce 70. let, jejímž cílem bylo zastavit tehdejší populační explozi, která podle čínské vlády představovala překážku pro vzestup ekonomiky a prosperity. V roce 2016 povolily čínské úřady párům dvě děti a v roce 2021 Čína oznámila, že umožní rodinám mít až tři děti.
Reformy ale navzdory krátkodobému nárůstu porodnosti klesající trend nezvrátily. Číňané si především stěžují, že výchova a vzdělávání dětí jsou drahé. Negativní dopady má také rekordní výše nezaměstnanosti mezi mladými lidmi či krize trhu s nemovitostmi.
Místní vlády v poslední době oznámily různá opatření na podporu porodnosti, včetně daňových úlev, podpory bydlení pro rodiny či delší mateřské dovolené. Podle agentury AP ale nebyla mnohá z těchto opatření realizována kvůli nedostatku peněz či motivace úřadů.
Odborníci již delší dobu varují před rychlým stárnutím čínské společnosti, které znamená větší tlak na zdravotní a sociální péči a je spojeno s negativními dopady na ekonomický růst země. Demograf Cuo Süe-ťin odhadl, že do roku 2050 bude v Číně 30 procent lidí starších 65 let.
Čínská vláda tento týden vydala směrnice, které mají zajistit lepší podmínky k životu pro seniory. Směrnice zahrnují rozšíření geriatrických klinik a ošetřovatelské péče, ale také například rozvoj výroby oblečení, potravin a dalších produktů vhodných pro starší lidi či důslednější tažení proti podvodům zaměřeným na seniory.
Čínský HDP vzrostl meziročně o 5,2 procenta, zaostal za očekáváním
Čínská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 5,2 procenta, což je sice v souladu s cílem Pekingu, ale o desetinu procentního bodu zaostala za očekáváním analytiků. V předchozím tříměsíčním období hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 4,9 procenta. Mezičtvrtletně růst HDP v posledním trimestru zvolnil na jedno procento z revidovaného tempa 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Podle tiskových agentur to ukazují dnes zveřejněné oficiální čínské údaje.
Za celý rok 2023 činil růst 5,2 procenta. Peking si pro loňský rok stanovil růstový cíl na úrovni pěti procent. Podle agentury Reuters pomohl statistikám čínské ekonomiky fakt, že se růst srovnával s obdobím roku 2022, který výrazně negativně ovlivnily rozsáhlé uzávěry spojené s pandemií covidu-19. Celoroční růst HDP se shoduje s odhady.
"Oživení po pandemii, které bylo zklamáním, je u konce," uvádí ve svém posledním průzkumu společnost China Beige Book (CBB). "Jakékoli skutečné zrychlení (ekonomiky v letošním roce) bude vyžadovat buď velké globální pozitivní překvapení, nebo aktivnější vládní politiku," dodala.
Ekonomický růst Číny v roce 2023 byl "tvrdě vybojován", řekl na tiskové konferenci šéf čínského statistického úřadu Kchang I. Hospodářství se podle něj bude letos potýkat se složitým vnějším prostředím a nedostatečnou poptávkou.
Výraznějšímu nastartování druhé největší ekonomiky světa po pandemii však podle Reuters zabránily domácí faktory jako krize na trhu s nemovitostmi, nízká důvěra spotřebitelů a firem či rostoucí dluhy místních samospráv, stejně jako celkově nevýrazný globální růst.
"Kvůli poklesu investic do sektoru nemovitostí je ekonomika více závislá na výrobním sektoru a odvětví služeb," uvedl analytik Č'-wej Čang ze společnosti Pinpoint Asset Management. "Tento přechod si vyžádá určitý čas. Klíčovou otázkou na trhu je, kdy v sektoru nemovitostí skončí přechodná fáze," dodal.
