Praha - Lidé, kteří se po čtvrteční tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy necítí psychicky dobře, by měli omezit sledování médií a sociálních sítí. Vyhnout by se také měli alkoholu. Zároveň by si měli dovolit prožívat emoce, případně si říct o pomoc, pokud ji potřebují. Rady, které připravil Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) na sociální síti X zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Různé organizace nabízejí pomoc krizových interventů, psychoterapeutů nebo duchovních, kontakty uvedla například Psychiatrická nemocnice Bohnice.
"Šok, smutek, otupělost, strach, hněv a další pocity jsou normální reakcí na mimořádnou událost," uvedli odborníci. Každý tyto pocity podle nich zpracovává jiným způsobem, proto je důležité věnovat pozornost duševnímu zdraví.
Příznaků depresí i úzkostí podle dříve publikovaného průzkumu v české společnosti přibývá, mezi roky 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků právě velké negativní události jako v posledních letech pandemie onemocnění covid-19 a válka na Ukrajině.
Jako první z rad ministerstvo uvádí omezení sledování médií a sociálních sítí. "Nadměrné vystavení obrazům znepokojivé události (...) může vyvolat traumatický stres u lidí, kterých se událost přímo nedotkla," uvedli jeho zástupci. Zcela vyhnout by se těmto informacím měli lidé před spaním. "Pokud vás zpravodajství zahlcuje, dejte si od zpráv pauzu," doplnili.
Alkohol a jiné návykové látky mohou negativní pocity potlačit či prohloubit, místo toho, aby zmírňovaly stres. Také mají negativní vliv na spánek. "Proto omezte jejich konzumaci a raději hledejte bezpečnější možnosti, jak pracovat s pocity napětí a stresu," sdělili. Jako jednu z možností odborníci uvedli pohyb, například chůzi, běh nebo plavání.
Lidé by si měli dovolit prožívat bolestivé emoce a dát jim dostatek času na uzdravení. Pokud se lidé necítí psychicky dobře, neměli by se obávat říci si o pomoc, ať už blízkým nebo profesionálům. "Pomáhá mluvit s lidmi, kterým důvěřujete. Osobní kontakt je důležitý pro zotavení psychiky, pokud jej nemáte k dispozici, komunikujte alespoň na dálku," uvedli. Lidé si v takové situaci nemusí povídat o traumatické události, útěchu jim podle odborníků přináší i pocit spojení s blízkými.
Vyškolení pracovníci, takzvaní krizoví interventi a psychologové, jsou k dispozici na telefonních linkách nebo on-line chatech. Funguje například nonstop systém psychosociální intervenční služby pro pozůstalé. Volající mohou využít také například krizovou linku psychologické pomoci společnosti In Iustitia, Modrou linku a mladí do 26 let Linku bezpečí. Chatovou podporu pro studenty spustila i Univerzita Karlova.
Odborníci z NUDZ v říjnu v souvislosti se zvyšováním výskytu příznaků deprese či úzkostí v populaci uvedli, že je třeba zvyšovat takzvanou resilienci, tedy odolnost duševního zdraví. "Resilience neboli odolnost je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny," uvedl tehdy v tiskové zprávě předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.
Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. "A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení," vysvětlil.
Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.
Odborníci vývoj označují jako "poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševní poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní". Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.
