Bělehrad - Dvojice lídrů proevropské opozice v Srbsku zahájila hladovku na protest proti výsledkům nedělních parlamentních a místních voleb, v nichž potvrdila svou dominanci strana prezidenta Aleksadara Vučiče. Opozice tvrdí, že hlasování doprovázely podvody a žádá opakování voleb v hlavním městě Bělehradu. Šéf vítězné Srbské pokrokové strany (SNS), která je u moci přes deset let, Miloš Vučević uvedl, že volby byly spravedlivé a demokratické, informovala srbská média.
Fotogalerie
Ústřední volební komise v noci na dnešek uvedla, že parlamentní volby po sečtení více než 98 procent hlasovacích okrsků se ziskem 46,6 procenta hlasů vyhrála Vučičova Srbská pokroková strana (SNS), která podle projekcí zároveň zřejmě získá těsně nadpoloviční většinu 128 hlasů v 250členné Skupštině. Proevropská opozice sjednocená v koalici Srbsko proti násilí (SPN) získala 23,7 procenta, postmiloševičovská Socialistická strana Srbska (SPS) pak 6,6 procenta. Tříprocentní práh překročila ještě dvojice pravicových koalic Naděje pro Srbsko a My, hlas z lidu. Zástupce v zákonodárném sboru bude mít podle stanice RTS také pět stran národnostních menšin.
"Miroslav Aleksić a já zahajujeme protestní hladovku," uvedla podle stanice N1 opoziční vůdkyně Marinika Tepičová, která spolu s Aleksičem stála v čele kandidátky koalice Srbsko proti násilí. "Myslíme si, že je to jediný způsob (...), jak uhájit vůli občanů," dodala s tím, že ukončit hladovku hodlají teprve tehdy, až budou anulovány výsledky voleb v Bělehradě.
Předvolební průzkumy dávaly proevropské opozici v Bělehradě naděje na vítězství. Podle předběžných výsledků místní volební komise tam ale nakonec Srbsko proti násilí získalo přibližně 34 procent hlasů a vládnoucí SNS 39 procent hlasů. Jazýčkem na vahách by mohla být pravicově populistická koalice My, hlas z lidu stoupence spikleneckých teorií Branimira Nestoroviče, který však uvedl, že "na 99 procent nevstoupí do žádné koalice".
Tepičová při zahájení hladovky odkazovala na pondělní zprávu pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která zmiňuje řadu volebních incidentů včetně kupování hlasů, zneužívání veřejných zdrojů vládními stranami nebo zastrašování voličů. Německé ministerstvo zahraničí v noci na dnešek uvedlo, že tyto praktiky jsou "nepřijatelné pro zemi se statusem kandidáta členství v Evropské unii". Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury Reuters uvedl, že volební proces v Srbsku potřebuje "hmatatelné zlepšení".
Opoziční Srbsko proti násilí tvrdí, že lidem, kteří nežijí v hlavním městě, bylo vydáno na 40.000 voličských průkazů. Na sociálních sítích kolovaly videozáznamy, které údajně zobrazovaly příjezd lidí z bosenské Republiky srbské na jeden z bělehradských stadionů a jejich instruování, do které čtvrti mají jít volit.
Předseda SNS Vučević dnes vyjádřil spokojenost s výsledkem voleb, které se podle něj odehrály ve "spravedlivé a demokratické atmosféře". "Jsme spokojení s tím, jak volební den proběhl, a myslím, že to může být přiklad mnoha dalším státům," citovala Vučeviče agentura Tanjug. Očekává také, že ve vedení Bělehradu bude pokračovat jeho SNS, neboť je vítězkou voleb. Případné opakování hlasování by podle něj bylo "kardinální chybou".
Srbsko je od roku 2012 kandidátem na členství v EU. V posledních letech ale vláda v Bělehradě čelí soustavným obviněním z narušování demokratických norem. Předmětem kritiky EU jsou také blízké vztahy Srbska s Ruskem a Čínou.
Hladovka jako forma protestu je v srbské politice běžná a zpravidla nevede ke splnění požadavků jejích aktérů, připomněl dnes opoziční deník Vreme. Připomíná hladovku z roku 2011, kterou si pozdější prezident Tomislav Nikolić chtěl vynutit předčasné volby, či také hladovku a "protihladovku", které v roce 2020 současně zahájilo několik poslanců z opozičních i vládních řad.
