Praha - Vicepremiér Ivan Bartoš chce na lednovém jednání stranického celostátního fóra usilovat o pokračování ve funkci předsedy Pirátů. Uvedl to v kandidátské řeči na pirátském fóru, ve kterém usiluje o nominaci středočeské organizace. Kandidaturu na šéfa Pirátů oznámil před měsícem i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták. Uvedl tehdy, že se strana musí víc sjednotit a upřít síly spíš na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje. O předsednickou funkci bude usilovat i europoslankyně Markéta Gregorová.
Bartoš stál v roce 2009 u zrodu Pirátů, pod jeho vedením se strana dostala do obou komor Parlamentu i do Evropského parlamentu. Stranu vede podruhé od roku 2016. Loni v lednu obhájil funkci šéfa Pirátů, když ve druhém kole hlasování získal 662 z 948 hlasů a porazil senátora Lukáše Wagenknechta, kterého podpořilo 265 hlasujících.
Bartoš v kandidátské řeči uvedl, že s ohledem na světovou i vnitrostátní situaci si Pirátská strana směrem k občanům vede dobře. "Když budeme čitelní, otevření a lidem srozumitelní my navenek - a to jak ve vnitřní jednotě, naplňování očekávání, tak v komunikaci - nehrozí, že by nás spláchla jakákoliv vlna," napsal.
Strana si podle něj musí umět přiznat své slabé stránky, poučit se z chyb a fakticky měnit věci, které se ukázaly jako neefektivní. Za důležitou považuje možnost zastavit změny, které táhnou zemi do doby "konzervativního nebo autoritářského temna". To však nejde bez toho, aby byla strana politicky úspěšná, dodal.
Piráti kritizují kumulaci funkcí, Bartoš ve své řeči nicméně označil za normální, že předseda vládní strany je členem kabinetu. "Má role ve vládě je naprosto stejná jako role libovolného předsedy stran vládní koalice. Argument rozpojení se stranou proto beru s poměrně zásadní rezervou," uvedl. Piráty by podle něj oslabovalo, kdyby předseda roli ve vládě neměl.
Za své cíle v případě opětovného zvolení označil jasné formulování politických cílů a jejich předávání veřejnosti. Slíbil také, že neztratí "tah na branku" a chce vyřešit vnitřní deficity, které Piráti mají. "Zachovat unikátnosti České pirátské strany, a přesto se snažit být efektivnější," uvedl. Vyslovil se také pro vnitřní jednotu a vnější čitelnost strany.
Gregorová v nominační řeči nabízí politický instinkt, komunikaci se členy strany, čitelnost, "neservilitu" a autenticitu. Uchází se i o místo předsedkyně. "Domnívám se, že po učinění rozhodnutí do republikového předsednictva kandidovat je přirozené vám dát možnost mi v něm přisoudit případnou pozici," napsala straníkům. "Má kandidatura není o tom, že někdo dělá něco špatně, ale má dát členské základně širší výběr možností, jak věci dělat. Hlavní změny bych přinesla především vnitrostranické," napsala Deníku N.
Do republikového předsednictva lze získat nominaci v krajích, ale i od skupiny členů na úrovni celostátního fóra, sdělil ČTK Luboš Kudláček z mediálního odboru Pirátů. "Stačí jediná nominace od krajského sdružení nebo skupiny členů na celostátní úrovni pro to, aby byl kandidát či kandidátka zařazen do finální volby republikového předsednictva," uvedl.
Zasedání celostátního fóra Pirátů je v plánu 13. ledna v Brně. Vybere nejužší vedení, které povede stranu i do příštích sněmovních voleb. Poslední dva roky má Bartoš úplně novou sestavu místopředsedů, do vedení vedle něj patří Marcel Kolaja, Hana Hajnová, Blanka Charvátová a Martin Jiránek. Kolaja a Hajnová shánějí podporu pro pokračování v předsednictvu, Charvátová již naopak oznámila, že znovu kandidovat nebude.
