Praha - Lékaři zatím většinou nestáhli výpovědi z přesčasové práce, které podali od prosince. Čtvrteční dohodu jejich zástupců s premiérem Petrem Fialou (ODS) sice vítají, ale čekají na její písemné potvrzení. Provoz některých nemocnic je od dnešního dne omezený, nemělo by to ale být výrazně. Omezení se týkají zejména dlouhodobě plánovaných zákroků. Akutní péče by měla být zajištěna. Návrat k běžnému provozu potrvá několik dní i poté, co lékaři případně své výpovědi stáhnou. Nemocnice většinou počítají s návratem k normálu koncem příštího týdne, zjistila ČTK.
Fiala nespokojeným lékařům nabídl pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování. "Stále zůstáváme v omezeném režimu u neakutní a dlouhodobě plánované péče v naší nemocnici, a to minimálně do doby, než dojde k písemnému dojednání uvedené dohody v příštím týdnu," řekl ČTK mluvčí pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Sulka.
Podobné je to v dalších nemocnicích v hlavním městě. Všeobecná fakultní nemocnice omezila provoz asi o 20 procent. "Na další vývoj budeme reagovat operativně podle instrukcí zřizovatele," uvedla mluvčí Marie Heřmánková. Motolská nemocnice plánovala provoz operačních sálů na 90 procent a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pacientům žádnou plánovanou péči nepřesouvala.
Po případném podpisu by se chod nemocnic mohl začít k normálu vracet koncem příštího týdne. Počítají s tím například na jihu Moravy. "Včera (ve čtvrtek) večer jsem oslovil primáře, ať nachystají služby podle starého systému a zastavíme rušení plánovaných zákroků," sdělil ředitel Vojenské nemocnice Brno. Omezený režim začal sice platit i na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, mají tam ale připravenou i běžnou variantu. U některých odložených zákroků lze pacientům zavolat i dva tři dny dopředu, zda by se mohli dostavit. Podobné je to v řadě jiných nemocnic s lékaři, kteří potřebují vědět několik dní dopředu, kdy budou sloužit.
Někteří doktoři v moravskoslezských nemocnicích sice už začali stahovat výpovědi z přesčasové práce, i tam ale návrat k běžnému provozu několik dní potrvá. Ve Fakultní nemocnici Ostrava vzalo zpět odmítnutí přesčasů 12 z 233 lékařů, v Městské nemocnici Ostrava tři ze 136, také v Havířově to bylo několik jednotlivců. "Nemocnice je jako dlouhý a těžký nákladní vlak. Umí zpomalit a zrychlit, ale když ji jednou zastavíte, tak rozjet to je strašně těžké. Určitě to v žádné nemocnici není tak, že premiér se dohodl a jedeme jako včera," řekl ředitel havířovské nemocnice Norbert Schellong.
Ve zlínské nemocnici se počet plánovaných operací snížil o deset procent, omezený je také provoz anesteziologických a traumatologických ambulancí, pacienti na ambulantním urgentním příjmu musí počítat s delšími čekacími dobami. V Uherském Hradišti není dnes odpoledne zajištěna pohotovost pro dospělé. Například v Kroměříži měly být omezené dětské odborné ambulance, ale nestalo se tak, protože ve čtvrtek své výpovědi stáhla desítka lékařů z dětského oddělení.
V některých regionech pacienti omezení téměř nepocítili. Třeba v krajem vlastněné Klatovské a Rokycanské nemocnici sice podaly výpovědi desítky lékařů, žádné z těchto zařízení ale neplánovalo uzavření oddělení nebo výrazné omezení plánovaných operací. Také v Karlovarském kraji upravily nemocnice provoz tak, aby se pacientů protest lékařů zatím nijak nedotknul. Ve středočeských nemocnicích bylo odloženo několik neaktuních operací. Fakultní nemocnice Hradec Králové sice také částečně omezila plánovanou neakutní péči, některá pracoviště ale fungují bez omezení, například kardiochirurgie.
Čtvrteční dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Zdravotníků v lůžkové akutní péči bylo loni podle evidence Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 116.257. Průměrný plat lékařů ve státních nemocnicích byl loni 102.121 korun, za pět let rostl o 36,6 procenta. Průměrná mzda lékařů v nestátní zařízeních vzrostla o 43 procent na 98.641 Kč.
VZP k dohodě s lékaři: Nemocnicím budou nabídnuty úhradové dodatky
Nemocnicím budou jako možnost realizace čtvrteční dohody premiéra Petra Fialy (ODS) s nespokojenými lékaři, kteří vypověděli přesčasovou práci, nabídnuty úhradové dodatky ke smlouvám, které mají pojišťovny s nemocnicemi uzavřené. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová. Nelze ale podle ní předjímat, zda je všechny pojišťovny akceptují. Nemocnice mají příští rok mít z veřejného zdravotního pojištění 279 miliard, z meziročního nárůstu 18,7 miliardy by mělo jít podle dohody 9,8 miliardy na růst platů.
Zdeněk Kabátek, ředitel VZP, jejímiž pojištěnci je 60 procent populace, se ve čtvrtek tříhodinového jednání premiéra se zdravotnickými odbory a Českou lékařskou komorou (ČLK) účastnil. Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády právě on potvrdil, že existují možnosti, jak zvýšit nejen platy lékařů ve státních nemocnicích, ale i mzdy v nemocnicích ostatních zřizovatelů.
"Včerejší jednání dalo prostor k navýšení mezd lékařům v nemocnicích. Bylo to především politické rozhodnutí, které nabídlo řešení vypjaté situace," sdělila mluvčí. "V dalším kroku bude třeba zajistit jeho věcnou realizaci, tedy tuto dohodu přenést do takzvaných úhradových dodatků, které nabídnou zdravotní pojišťovny svým smluvním partnerům, tedy nemocnicím. Zda bude návrh všemi akceptován, samozřejmě nikdo předjímat nemůže," doplnila.
Peníze z veřejného zdravotního pojištění vedle VZP spravuje také šest menších zdravotních pojišťoven. Podle Martina Balady, výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), který tyto pojišťovny sdružuje, neexistuje mechanismus, jak ovlivnit rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění na platy zdravotníků.
"Zdravotněpojistné plány na rok 2024 byly právě projednány a schváleny orgány zdravotních pojišťoven a jsou předkládány na ministerstvo zdravotnictví s tím, že hospodaření zdravotních pojišťoven je již nyní plánováno jako deficitní," sdělil Balada ČTK.
Jak se v roce 2024 rozdělí téměř 500 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, stanoví úhradová vyhláška. Podle zákona by měla být výsledkem dohody mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče a zdravotních pojišťoven. Pro příští rok se ale k dohodě v řadě z nich nedospělo a parametry stanovilo ministerstvo zdravotnictví.
Většina péče v nemocnicích se hradí měsíčním paušálem, který obvykle stanoví minimální a maximální počet výkonů, které musí nemocnice udělat. Menší část výkonů pak nemocnice účtují pojišťovnám jednotlivě. Náklady na lůžkovou péči tvoří více než polovinu celkových nákladů veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo zdravotnictví zřizuje 11 fakultních nemocnic, nemocnice psychiatrické a další zařízení. Většina ze 160 nemocnic v ČR je ale zřizována kraji, městy, soukromými společnostmi nebo církví. Ve státních nemocnicích se odměňování řídí platovými tabulkami určenými státem, pro ostatní nemocnice však nejsou závazné. Výše mzdy, kterou platí nestátní nemocnice, je na jejich rozhodnutí. Podle odborů se ovšem při zvýšení tabulek přizpůsobují, přesto je průměrný rozdíl několik tisíc korun měsíčně.
