Praha - Život v Česku se začal po covidovém propadu znovu prodlužovat. Podle předběžných údajů by střední doba dožití mohla letos u mužů dosahovat 77 let a už žen 83 let. Překročit by tak mohla dosud nejlepší výsledky z roku 2019 před epidemií. Na tiskové konferenci to dnes řekla demografka Českého statistického úřadu (ČSÚ) Michaela Němečková. ČSÚ zveřejnil projekci demografického vývoje do roku 2101. Podle ní by se do konce století život v Česku mohl proti dnešku protáhnout u mužů skoro o 12,5 roku a u žen o víc než 9,5 roku. Podle vývoje doby dožití by se měl nově každý rok padesátníkům stanovovat důchodový věk. Počítá s tím návrh reformních změn penzí.
Postupné prodlužování života v Česku zvrátil covid, úmrtnost v epidemii vzrostla. Zatímco v roce 2019 měli muži naději dožití 76,3 roku a ženy 82,1 roku, v prvním covidovém roce 2020 to bylo u mužů o rok méně a u žen o 0,7 roku méně. Předloni se doba dožití zkrátila u mužů na 74,1 roku a u žen na 80,5 roku. Loni se ale znovu začala prodlužovat. Česko se tak vrátilo do roku 2018, nejlepších předcovidových výsledků nedosáhlo.
"Předběžná data napovídají, že naděje dožití by se měla meziročně zvýšit a překonat hodnoty z roku 2019, které byly dosud nejvyšší," řekla Němečková. Střední délka života u mužů by letos mohla být 77 let a u žen 83 let. Podle demografky ani nová projekce ČSÚ nepředpokládá, že by covidová epidemie měla na dobu dožití dlouhodobý dopad.
Projekce počítá se třemi variantami - nízkou pesimistickou, nejpravděpodobnější střední a nejvyšší optimistickou. Podle střední varianty by se život do poloviny století mohl proti letošku protáhnout u mužů o víc než pět let na 82,2 roku a už žen zhruba o čtyři roky na 87,1 roku. Němečková podotkla, že takové hodnoty některé vyspělé evropské státy mají už teď. "Základní premisou je přibližování k vyspělým zemím," podotkla demografka.
Na konci století by se v Česku střední délka života mohla u mužů dostat na 89,4 roku a u žen pak na 92,6 roku. Za prodlužováním života je podle Němečkové hlavně snižování úmrtnosti ve vyšších věkových skupinách.
Podle ekonomů a dalších expertů je při stárnutí společnosti a delším životě důchodový systém beze změn neudržitelný. Prudký růst výdajů a schodků má přibrzdit zvyšování důchodového věku. Podle vývoje délky života by se měl v příštích letech nově stanovit každý rok lidem, kterým bude zrovna 50 let. Podle návrhu důchodové novely by se u nich k hranici 65 let přičetl přírůstek jejich naděje dožití. Od průměru doby dožití padesátiletých mužů a žen v daném roce by se odečetla hodnota pro padesátileté z roku 2015. Výsledek by se zaokrouhloval dolů na celé měsíce.
Podle údajů z databáze ČSÚ měli padesátiletí muži v roce 2015 před sebou průměrně 27,7 roku a ženy 32,6 roku. O čtyři roky později v roce 2019 byla naděje dožití padesátníků 28,4 roku a padesátnic 33,3 roku. Doba dožití se padesátiletým za pět let tak protáhla asi o osm měsíců. Zhruba o tolik by se jim tedy mezi lety 2015 a 2019 podle navrhovaného nového výpočtu odsunula i doba nástupu do důchodu, tedy asi o měsíc až dva ročně. Věková hranice se zvedá už teď - u mužů každý rok o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři.
ČSÚ: Česko výrazné zestárne, počet lidí nad 65 let vzroste o milion
Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Podíl se dostane z pětiny na 30 procent. Přibýt by mělo hlavně lidí nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat. Postupné vymírání by měla přibrzdit migrace z ciziny, mírnému úbytku obyvatel ale nezabrání. Do 50. let by počet obyvatel tak mohl klesnout z 10,83 milionu na 10,69 milionu. Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili dnes na tiskové konferenci šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.
Projekci statistici připravují pravidelně každých pět let. Zahrnuje tři varianty možného vývoje - pesimistickou, střední a optimistickou. Na tiskové konferenci dnes ČSÚ představil střední model, který považuje za nejpravděpodobnější. Projekce začíná letos 1. ledna a využívá dosavadní letošní data, končí pak k 1. lednu 2101. Experti modelují podle Rojíčka hladký vývoj bez výkyvů. Ve střední variantě počítají s příchodem 35.000 cizinců ročně, plodností 1,5 dítěte na ženu, zvyšováním věku matek, snižováním úmrtnosti či prodlužováním života.
"Českou populaci čeká výrazné stárnutí, kterému nezabrání ani přírůstky migrací. Počet lidí nad 65 let bude výrazně růst, zejména v nejstarším věku. Poroste podíl seniorů nad 30 procent. Klesající trend bude u osob ve věku od 20 do 64 let i do 19 let. V budoucnu by mohlo dojít až k vyrovnání těchto skupin. Vývoj bude charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých nad počtem živě narozených dětí," shrnula Němečková.
Letos mělo Česko 10,83 milionu obyvatel. V roce 2051 by to mohlo být 10,69 milionu, o třicet let později 10,13 milionu a v roce 2101 pak 9,9 milionu. Migrace vymírání přibrzdí. Zatímco lidí nad 65 let je nyní kolem 2,21 milionu, v polovině století by to mohlo být 3,1 milionu. Nynější podíl 20,4 procenta by se tak do poloviny století zvedl na 29 procent a do začátku příštího století postupně na 34,1 procenta.
Počet lidí od 15 do 64 let by naopak mohl klesnout z 6,87 milionu na 6,18 milionu a dětí do 14 let z 1,75 na 1,41 milionu. Podíl dospělých a dospívajících by se tak mohl snížit z 63,4 na 54,4 procenta a dětí z nynějších 16,2 procenta na 11,4 procenta. "Jedinou složkou, která bude posilovat svou váhu v populaci, bude složka seniorská... Relativně nejvíc by měly posilovat v budoucnu právě ty nejstarší věkové skupiny," uvedla Němečková.
Zatímco teď na stovku lidí mezi 20 a 64 lety připadá 35 pětašedesátiletých a starších, v roce 2051 by jich mohlo být 54. Na sto lidí v aktivním věku je nyní 72 dětí a seniorů, v polovině století by jich mohlo být 86. Podle Němečkové tento index ekonomické závislosti bude v příštích letech stagnovat, zvedat se začne ve 30. letech s nástupem početných ročníků 70. let do důchodu. Takzvané Husákovy děti zůstanou nejsilnější generací téměř do konce svého života.Teprve na přelomu 40. a 50. let by je měli početně porazit jejich potomci, kteří se narodili na konci prvního desetiletí tohoto století.
Podle projekce by mohlo přibývat nejvíc lidí nad 85 let. Zatímco teď je jich kolem 199.000, v roce 2051 by jich podle střední varianty mohlo v Česku žít 520.000, kolem roku 2065 přes 800.000 a na konci století by jejich počet mohl překročit milion. V nejvyšším věku by tak mohla být víc než desetina obyvatel Česka.
