Brno - Intenzita socioekonomických protestů v České republice v posledních letech roste. Potvrzují to výsledky výzkumů a analýz, které provádějí vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podíl členů odborových organizací mezi zaměstnanci ovšem klesl od roku 2000 o 60 procent. Odbory jsou nadále silné mezi dělníky nebo vysokoškoláky z veřejného sektoru, informovala univerzita na webu.
Podle statistik OECD klesl podíl odborově organizovaných českých zaměstnanců a zaměstnankyň z 27 procent v roce 2000 na přibližně deset procent v roce 2022. "V Česku mají vyšší šanci na členství v odborech příslušníci takzvaných modrých límečků, vysokou pravděpodobnost ale vykazují i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci," uvedl Tomáš Doseděl z fakulty sociálních studií.
Odbory jsou tak vnitřně polarizované mezi tradičními dělnickými profesemi a intelektuály působícími zejména ve veřejném sektoru, například lékaři nebo učiteli. "Právě zaměstnání ve veřejném sektoru působí na pravděpodobnost členství v odborech nejsilněji," doplnil Doseděl.
Činnost odborů je často spojována s veřejnými protesty a vznášením sociálních a ekonomických požadavků. "Veškeré socioekonomické protesty mezi lety 1990 a 2022 tvořily asi pětinu všech veřejných protestů. A polovinu těchto socioekonomických protestů organizovaly odbory,“ uvedl Jiří Navrátil z fakulty.
Typickou formou odborových protestů jsou veřejné demonstrace, petice a stávky. Počet socioekonomických protestů od roku 1990 v Česku roste. "Dramatické výkyvy v tomto vývoji pak úzce souvisí s tím, jak ekonomickou a politickou situaci vnímá společnost – zda jako snesitelnou, nebo jako hrozbu," uzavřel Navrátil.
