Praha - Životní úroveň se v ČR od sametové revoluce zdvojnásobila. Výdělky zaměstnanců jsou nyní proti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, zatímco ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale dosud nedosáhla úrovně Německa, vyplývá z analýzy Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii.
"Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997," uvedla komora.
Klíčovou změnou v české ekonomice byla podle analýzy liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také byl nedostatek některých druhů zboží.
Zatímco v roce 1989 byla průměrná mzda 3170 Kčs, v roce 2023 by se podle predikce měla přiblížit částce 43.600 Kč. Z analýzy vyplynulo, že průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace vzrostly. "Mzdy jsou po 34 letech čtrnáctkrát vyšší, proti tomu ceny jsou proti roku 1989 sedminásobné," uvedla komora.
Cena elektřiny za jednu kWh v roce 1989 podle analýzy odpovídala 0,48 Kčs. Člověk pobírající průměrnou mzdu 3170 Kčs si mohl hypoteticky nakoupit 6604 kWh elektřiny. Průměrná cena silové elektřiny v roce 2023 činí 4,61 Kč za kWh. Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu si tak dnes může nakoupit asi o polovinu víc elektřiny než před 34 roky, přesně 9458 kWh silové elektřiny.
Komora nicméně údaje o cenách energií označila jen jako doplňkové srovnání. Růst životní úrovně podle ní není vhodné poměřovat množstvím elektřiny, které lze nakoupit, a ani ceny elektřiny z roku 1989 a ty současné nelze srovnávat zcela přesně, protože data o ceně z letošního roku se na rozdíl od roku 1989 vztahují výhradně k silové elektřině.
Zájem o podnikání v Česku neustále roste. Zatímco v roce 1990 na území Československa působilo necelých 180.000 ekonomických subjektů, v roce 1991 jich bylo již přes 950.000, z toho skoro 900.000 tvořily osoby samostatně výdělečně činné. V roce 2022 celkový počet zapsaných ekonomických subjektů dosáhl téměř tří milionů, z toho jsou dva miliony osob samostatně výdělečně činných a přes 500.000 obchodních společností.
Změny směrem k tržnímu hospodářství umožnily ČR nastartovat proces dohánění západních států, který se projevuje také v ekonomických ukazatelích. Například v HDP připadajícím na osobu se podle dat Světové banky Česká republika mezi roky 1989 a 2022 přiblížila Německu o 13,5 procentního bodu.
Hospodářská komora ale v této souvislosti odkázala na svou srpnovou analýzu, podle níž převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru EU nastala před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v Česku hospodářsky plně projevila globální finanční krize. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice. "ČR se tak nyní nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů," uzavřela komora.
Median: Lidé si myslí, že je česká společnost rozdělena a panuje v ní nedůvěra
Převážná většina lidí si myslí, že je česká společnost rozdělena a panuje v ní nedůvěra. Jako rozdělující faktor vnímá politiky. Lidé se také většinou domnívají, že české společnosti chybí jasná vize. Vyplývá to z průzkumu, který dnes ČTK zaslala agentura Median. Lidé by proto podle ní uvítali celospolečenskou diskuzi.
S tím, že je společnost rozdělena, souhlasí podle agentury 90 procent lidí. Politiky z toho viní 80 procent. Výrazná většina respondentů průzkumu také uvedla, že ve společnosti přibývá psychických problémů a depresí.
"S Dnem boje za svobodu a demokracii kontrastuje zjištění, že podle 59 procent lidí se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu a polovina lidí se občas obává otevřeně vyjádřit své názory," uvedla agentura. Většina lidí podle ní vnímala riziko omezování svobody v souvislosti s covidem-19.
Rozdělená společnost se podle respondentů výrazně podílí na současné krizi společnosti. Nejvíce Čechů pak vnímá jako hlavní příčiny krize ekonomickou situaci a politiku. Dalšími faktory jsou dezinformace, mezinárodní vztahy či nedůvěra mezi lidmi.
Více než tři čtvrtiny lidí by chtěla otevřít celospolečenskou diskuzi, která by měla za cíl přinést konkrétní řešení pro obnovení důvěry mezi lidmi a spojení rozdělené společnosti. "Téměř polovina respondentů je připravena se zapojit do projektů a činností, které mají za cíl zlepšení situace v ČR," uvedli autoři průzkumu.
Svůj průzkum dnes zveřejnila také agentura STEM/MARK. Každý šestý Čech se podle ní domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy.
