Londýn - Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.
"Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států," uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters.
"Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti," dodal institut.
Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko.
Zatímco celosvětový poměr dluhu k HDP byl stabilní, na rozvíjejících se trzích dosáhl 255 procent, což je o 32 procentních bodů více než ve stejném období před pěti lety. K tomu přispěly hlavně Rusko, Čína, Saúdská Arábie a Malajsie.
Institut rovněž uvedl, že k největšímu nárůstu vládního dluhu došlo ve třetím čtvrtletí. Dodal, že rozpočtové deficity zůstávají v mnoha zemích výrazně nad úrovní před pandemií covidu-19.
