Káhira/Gaza - Do Pásma Gazy vjela z Egypta první cisterna s palivem od 7. října, kdy začala válka Izraele s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP s odvoláním na egyptská média. Izrael dosud nepovoloval dodávky paliva do Pásma Gazy s tím, že by ho využívalo hnutí Hamás k bojům.
UNRWA podle agentury AP potvrdil, že dostal 23.000 litrů pohonných hmot pro provoz svých vozů v Pásmu Gazy. "Tyto pohonné hmoty nemohou být použity pro celkovou humanitární asistenci, a to včetně provozu zdravotnických a vodovodních zařízeni nebo další činnost UNRWA," uvedl šéf úřadu OSN Philippe Lazzarini. Podle něj by pro základní humanitární pomoc UNRWA potřeboval každý den na 160.000 litrů pohonných hmot, což je zhruba pět nebo šest velkých cisternových návěsů.
Palivo potřebují i nemocnice pro generátory elektřiny či sanitky, pekařství pro rozvoz chleba či odsolovací zařízení. Izrael totiž po útoku Hamásu ze 7. října na své území, který si vyžádal na 1200 obětí, zahájil totální blokádu Pásma Gazy. Zastavil dodávky energie, vody, potravin, zdravotnického materiálu či léků. V odvetě za útok také od té doby izraelská armáda oblast masivně bombarduje, při čemž zemřelo podle palestinských úřadů přes 11.000 lidí.
Mluvčí úřadu UNRWA dnes serveru BBC řekla, že životní podmínky lidí v Pásmu Gazy, kteří se tísní v přeplněných táborech na jihu, se budou zhoršovat i v důsledky počasí. "Déšť ještě zhorší už tak zoufalou situaci tří čtvrtin obyvatel Pásma Gazy, kteří museli opustit své domovy," uvedla Juliette Toumaová z UNRWA. Podle ní se na 800.000 vysídlených Palestinců tísní v přeplněných táborech OSN, kde nemají ani čistou vodu.
Palestinská telekomunikační společnost Paltel také varovala, že v Pásmu Gazy v příštích hodinách budou kvůli nedostatku paliva "zastaveny všechny komunikační služby". Kvůli nedostatku pohonných hmot musel Paltel podle svého tvrzení vypnout dieselové agregáty a provoz sítě nyní závisí na elektrickém proudu z baterií, píše agentura AP.
Podle dřívějších údajů UNRWA bylo od začátku války 7. října v Pásmu Gazy vysídleno na 1,5 milionu lidí z celkových 2,3 milionu obyvatel tohoto území menšího než Praha. Většina přebývá nyní na jihu, sever je zničen bombardováním.
