Brusel - Evropská unie vyzývá k okamžitým humanitárním přestávkám, aby se do palestinského Pásma Gazy mohla dostat pomoc. Zároveň odsuzuje využívání nemocnic a civilistů jako lidských štítů radikálním hnutím Hamás. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí EU to dnes v Bruselu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Česko na schůzce zastupuje ministr Jan Lipavský.
Borrell zveřejnil v neděli večer prohlášení, které představuje společnou pozici všech 27 členských států EU. "Evropská unie je vážně znepokojena prohlubující se humanitární krizí v Gaze," stojí v dokumentu. "EU se připojuje k výzvám k okamžitým přestávkám v nepřátelských akcích a ke zřízení humanitárních koridorů... aby se humanitární pomoc mohla bezpečně dostat k obyvatelům Gazy," uvádí se v prohlášení.
Podle serveru Politico v původním návrhu prohlášení nebylo zmíněno právo Izraele na sebeobranu, což vadilo některým zemím, například Rakousku a Německu. Podobnou pozici jako tyto státy zastává i Česko. V přepracované verzi nakonec stojí, že "Izrael má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem". Konečná verze textu zahrnuje rovněž větu, že "EU odsuzuje využívání nemocnic a civilistů jako lidských štítů Hamásem", což v původním návrhu nebylo, dodalo Politico.
Borrell dnes uvítal, že se v rámci sedmadvacítky podařilo na prohlášení najít shodu. Zároveň poznamenal, že Izrael by měl "zachovat maximální zdrženlivost a zajistit ochranu civilistů". Pokud jde o humanitární pomoc, šéf unijní diplomacie uvedl, že do Pásma Gazy je zejména potřeba dostat vodu, potraviny a palivo.
Podobně hovořil i eurokomisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. "Humanitární situace v Pásmu Gazy je katastrofální a každou hodinou se zhoršuje. Je třeba s tím něco dělat," řekl novinářům. Prohlásil, že do oblasti by mělo být vpuštěno více kamionů s humanitární pomocí a že tyto dodávky by se měly dostat přímo k lidem, kteří pomoc urgentně potřebují. "Do oblasti se musí dostat i palivo. Více než polovina nemocnic v Pásmu Gazy přestala fungovat právě kvůli nedostatku paliva, zoufale ho potřebují," dodal.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v souvislosti se situací v Izraeli a v Pásmu Gazy neočekává žádný velký posun v jednáních. "Je nicméně důležité, abychom opět slyšeli od všech členských států, jakým způsobem tu situaci vnímají," řekl novinářům. Dodal, že ministři budou hovořit i o ruské agresi vůči Ukrajině. "Musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny, jde i o naši bezpečnost," řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku října před unijními ministry, kteří dorazili do Kyjeva, mimo jiné zmínil, že současné sankce vyhlášené proti Rusku nestačí a že od posledního, jedenáctého balíčku sankcí ze strany EU již uplynula delší doba. "Na dvanáctém balíčku se stále pracuje, uvidíme, jak budeme ve vyjednáváních úspěšní," řekl na dotaz ČTK šéf české diplomacie. Dodal, že Česko balíček podporuje a hraje při jeho vytváření velmi konstruktivní roli.
Po dnešním jednání šéfů diplomacií se později odpoledne uskuteční ještě ministerské zasedání EU-západní Balkán společně se šesti ministry zahraničních věcí západobalkánských partnerů: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. Podle takzvaného non-paperu, tedy neoficiálního dokumentu, který má ČTK k dispozici, je Česko jednou ze zemí, které prosazují větší spolupráci s balkánskými partnery. Za vytvořením prohlášení stojí zejména aktivita Rakouska; kromě Česka jsou pod ním podepsány i Chorvatsko, Řecko, Itálie, Slovensko a Slovinsko.
„Vyzýváme k urychlení přístupového procesu a rovněž vyzýváme instituce EU, aby předložily jasnou agendu pro postupnou a urychlenou integraci s konkrétními prováděcími kroky pro rok 2024 i další roky,“ uvádí se v dokumentu. Podle něj balkánský region čelí mnoha destabilizačním faktorům, jako jsou hybridní hrozby, dezinformace či nelegální migrace. I proto je potřeba "hlubší spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky". Když budou balkánské státy více zapojené do dění v EU, budou moci lépe porozumět pozicím, které nynější sedmadvacítka zastává, říká prohlášení.
Šest unijních zemí včetně ČR tak mimo jiné navrhuje, aby byli partneři ze západního Balkánu alespoň jednou za semestr pozváni na formální či neformální schůzku ministrů zahraničí EU. Evropská unie by měla být celkově v regionu více viditelná, například prostřednictvím různých "častějších a koordinovaných návštěv".
