Praha - Senát schválil prodloužení mandátu pro výcvik ukrajinských vojáků v ČR do konce roku 2024. Současně dnes podle očekávání odsouhlasil také prodloužení většiny zahraničních misí českých vojáků pro příští rok, jak to navrhla vláda. Rozhodovat o tom bude ještě Sněmovna, jejíž výbor pro obranu v říjnu mise doporučil také schválit.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) senátorům řekla, že prioritou je zajistit podmínky pro pokrčování výcviku vojáků z Ukrajiny, která čelí ruské agresi. "Výcvik přispívá k tomu, aby válka skončila co nejdříve, abychom se dočkali vytouženého míru," uvedla.
Schválení výcviku a misí podpořilo 71 ze 74 přítomných senátorů, přičemž potřeba bylo nejméně 41 souhlasných hlasů. Proti byla pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), která mluvila o potřebě hájit zájmy ČR a usilovat o mírová řešení. Daniela Kovářová (nezávislá) a předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement se hlasování zdrželi
Návrh vlády umožní pobyt v Česku nejen vojákům Ukrajiny, ale také členských států Evropské unie a NATO. Podmínkou je, že počet příslušníků zahraničních armád na území Česka nepřevýší 800, stejně jako to bylo v roce letošním. Návrh počítá s tím, že vojáky budou moci v Česku cvičit i instruktoři z členských států NATO pro výcvik mimo asistenční misi EU pro Ukrajinu.
Podle návrhu by měli čeští vojáci v roce 2024 dále působit v již existujících operacích, jejich počet by přitom měl mírně vzrůst. Z 55 na 70 se má zvýšit počet českých vojáků v asistenční misi EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU. Navýšení podle ministerstva obrany vyplývá z potřeby nasazení vyššího počtu tlumočníků i dalších vojáků zabezpečujících logistickou podporu mobilních týmů při výcviku. Dalších 20 českých vojenských instruktorů se bude moci podílet na výcviku ukrajinských vojáků na území členských států NATO.
V Česku podle ministryně armáda zatím vycvičila zhruba 2700 ukrajinských vojáků a v Polsku se podílela na výcviku dalších 500.
Z osmi na 12 se má zvýšit počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině při operaci EU Althea, jejímž cílem je dohlížet na udržení bezpečného a stabilního prostředí podle mezinárodních dohod. Zdvojnásobit na deset se má počet příslušníků armády ve Středozemním moři ve velitelském středisku námořní operace EUNAVFOR MED Irini, k jejímž cílům patří dohlížet na zbrojní embargo vůči Libyi a pomáhat odhalovat pašeráky migrantů.
Vláda naopak nepočítá s prodloužení mise českých vojáků v Nigeru vzhledem k situaci v zemi po červencovém vojenském převratu. Návrh se netýká ani mise vojenské policie v Kosovu a mise Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) ve prospěch odhalování trestných činů na Ukrajině v důsledku ruské agrese, které už byly schváleny dříve, připomenula Černochová.
Působení ozbrojených sil v zahraničí má v roce 2024 vyjít na 115 milionů korun, přičemž letošní výdaje na tyto mise armáda odhadla na 24 milionů korun. Dalších 252 milionů korun mají tvořit výdaje spojené s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků. Náklady bude hradit ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.
