Sněmovna schválila sjednocení obecných volebních pravidel

foto Schůze Poslanecké sněmovny - ilustrační foto.

Praha - Zjednodušení hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin má přinést zákon o správě voleb, který dnes Sněmovna schválila. Rozhodla o tom na základě dohody frakcí už v prvním kole projednávání. Souhlasila i s navazujícími novelami, které ve vazbě na chystanou změnu ústavy mají mimo jiné zavést pevný termín obecních, krajských a senátních voleb na konci prvního říjnového týdne.

Zákon, který nyní dostane k projednání Senát, vychází z dlouho chystané vládní předlohy o sjednocení obecných volebních pravidel. Na rozdíl od ní zachovává hlasování ve dvou dnech. Původně kabinet na návrh ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování pouze v pátek tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích.

Předseda poslanců STAN Josef Cogan dal zachování dvou hlasovacích dnů do souvislosti s tím, že je potřeba nejprve odstranit problémy se zdlouhavým sčítáním hlasů při komunálních volbách hlavně ve velkých městech. Zachování dvoudenních voleb v pátek a v sobotu zdůvodňovali kritici jednodenního hlasování pouze v pátek také tím, že by se tím omezilo nežádoucím způsobem právo občanů vyjádřit svůj názor.

Snadnější získání voličských průkazů a elektronizace podávání kandidátek má podle předlohy umožnit centrálně vedený informační systém voleb. Obsahovat má jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a registr kandidátních listin. Možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře by podle tvůrců měla odstranit chybovost při předkládání kandidátek. O voličský průkaz, s nímž je možné hlasovat v kterékoli volební místnosti, by lidé mohli podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) požádat na kterémkoli obecním úřadě, nemuseli by kvůli tomu cestovat do domovské obce.

Vytvoření jednotného informačního systému má podle předkladatelů zákona z řad všech poslaneckých frakcí stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Informační systém správy voleb by byl systémem kritické infrastruktury. Dvě třetiny pořizovací sumy by mohly být uhrazeny podle ministerstva vnitra z jednoho z fondů EU.

Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, které by obce mohly snížit ze současných zhruba 14.800 přibližně o 1000, což by podle navrhovatelů mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun. V případě dvoukolových senátních a prezidentských voleb by kandidáti v prvním kole měli být uvedeni na jednom hlasovacím lístku. Toto opatření by podle předkladatelů měla snížit náklady na volební lístky o dvě desítky milionů korun.

Návrh navazuje na vládní ústavní novelu, která má mimo jiné nově vymezit senátní volební obvody s možnosti změny jejich hranic maximálně jednou za 12 let. Také ústavní novela, kterou má sněmovna schvalovat tento pátek, počítá se zafixováním termínu komunálních, krajských a senátních voleb v prvním celém říjnovém týdnu, aby se jejich termín neposouval směrem k létu. Se změnou senátních obvodů souvisí i to, že sídlo jednoho z olomouckých obvodů bude přesunuto do nedaleké Litovle.

Zavedení korespondenční formy hlasování alespoň pro Čechy žijící v zahraničí předlohy nepřináší. Tuto změnu důrazně odmítá opozice.

Změny programu schůze zabraly poslancům tři hodiny, mohou jednat do půlnoci

Projednání návrhů změn programu schůze Sněmovny dnes zabralo poslancům tři hodiny. Dolní komora všechny opoziční snahy o zařazení nových debatních bodů odmítla. Podle požadavku koaličního tábora si naopak odhlasovala, že dnes bude moci v případě potřeby jednat do půlnoci.

Prodloužení jednací dne navrhl s ohledem na očekávanou délku bloku úprav programu schůze předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek, neboť s předchozím návrhem jednat i přes půlnoc překvapivě neuspěl šéf poslanců ODS Marek Benda. Pro souhlas s Bendovým návrhem chyběly dva hlasy ze 156 přítomných poslanců, pro Dufkův návrh o zhruba hodinu později hlasovalo podle záznamu 83 vládních ze 157 přítomných členů dolní parlamentní komory.

Benda navrhoval prodloužené jednání jako pojistku, pokud by se plánované projednání zákonů nestihlo v řádné lhůtě do 19:00. S návrhem přišel poté, co předseda SPD Tomio Okamura požadoval debatu o migraci, kriminalitě ukrajinských uprchlíků nebo o údajném návrhu EU zakázat domácí chov papoušků, křečků nebo plazů. "Co budou lidi dělat?" dotazoval se Okamura. "Hnutí SPD pevně stojí za všemi chovateli zvířat," tvrdil v asi půlhodinovém vystoupení.

O migraci chtěl mluvit také předseda ANO Andrej Babiš, který varoval před přílivem uprchlíků například z Afriky a z toho vyplývajícími bezpečnostními riziky. "Díkybohu se zatím nic nestalo, ale až se stane, bude to vaše vina," řekl na adresu vlády. Řešením je podle Babiše to, aby příští rok v evropských volbách zvítězily protiimigrantské strany. Předseda ANO chtěl řešit také vyváženost pořadů veřejnoprávních médií, zvláště České televize, nebo výsledky činnosti vlády Petra Fialy (ODS), kterou opět vinil ze lží. "Ještě v říjnu 2025 budeme slyšet, že za všechno může ANO a hlavně Babiš," uvedl někdejší premiér, který obsadil řečniště skoro na hodinu.

Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová neprosadila debatu o dopadech předpokládané obnovy placení poplatků za obnovitelné zdroje energie zejména na průmysl a Miloslav Janulík (ANO) žádal projednání návrhu o zrušení palestinského zastupitelského úřadu v Praze kvůli nedávným teroristickým útokům ozbrojenců z palestinského hnutí Hamás vůči civilistům v Izraeli. Radek Vondráček (ANO) chtěl aby se Sněmovna zabývala usnesením, které by vládu zavázalo, aby se postavilo proti zrušení práva veta jednotlivých členských zemí EU pří unijním rozhodování. Patrik Nacher (ANO) usiloval o projednání okolností pražské korupční kauzy Dozimetr.

Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chtěl řešit výhrady některých vládních politiků k prvoinstančnímu rozsudku v kauze otravy řeky Bečvy. Lékař a poslanec ANO Milan Brázdil chtěl probrat v rámci bodu, jemuž dal název "Zdravotníci jsou taky jenom lidé", ohlášené odchody 6000 lékařů kvůli přesčasům. "Chápu zdravotníky, že už toho mají plné kopyta," řekl poslanec.

Sněmovna by dnes měla zahájit projednávání změn zbraňové legislativy, podle níž by lidem místo fyzických zbrojních průkazů nebo licencí stačilo existující oprávnění k používání zbraní v jejich centrálním registru. Poslanci by se měli zabývat také změnami v organizaci voleb nebo zavedením takzvaných dorovnávacích daní pro velké nadnárodní skupiny.

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 31.12.2025 ČTK

Reklama

-1°C

Dnes je středa 31. prosince 2025

Očekáváme v 17:00 1°C

Celá předpověď