Praha - Polské volby budou mít podle politologů dopad na formát Visegrádské skupiny (V4). Podle politologa z Fakulty sociálních věd UK Josefa Mlejnka se V4 prakticky rozdělí na dvě dvojice, což způsobí paralýzu. Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek míní, že pravděpodobná vláda vedená Občanskou platformou (PO) bude ohledně formátu V4 ambivalentní, zaměří se více na vztahy s velmocemi Evropské unie. Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), vítězství zřejmě nebude stačit na to, aby dokázala sestavit vládu.
Volby budou mít podle politologů dopad na formát Visegrádské skupiny. "V4 se prakticky rozpůlí na dvě dvojice, Slovensko a Maďarsko a Polsko a ČR, čili prakticky bude paralyzována," míní Mlejnek. Hloušek předpokládá, že ohledně formátu V4 by byla vláda vedená PO spíše ambivalentní. "V některých otázkách, jako je Ukrajina, si dovedu dokonce představit jinou verzi V2-2, Česko a Polsko pro, Maďarsko a Slovensko proti, ale v celé řadě otázek prostě může ochladnout polský zájem o V4 jako instituci vysoké politiky," míní Hloušek.
Výsledek polských voleb nepředstavuje podle Hlouška žádné velké překvapení, překvapila vysoká účast, která je podle něj důsledkem vyhrocené negativní kampaně na straně vlády i opozice a dlouhodobé polarizace polské společnosti. Podle něj je možné, že se pravděpodobná budoucí vláda vedená PO bude více soustředit na vztahy s velmocemi klíčovými pro vývoj Evropské unie. Podle Mlejnka polská společnost ve volbách prokázala, že si přeje změnu u moci, strana PiS podle něj narazila na své limity a doplatila na svou neschopnost vytvářet si dobré vztahy s potenciálními koaličními partnery.
Podle Hlouška se z hlediska vztahů k Česku nic dramatického dít nebude, možné je podle něj to, že pro pravděpodobnou budoucí vládu PO, Třetí cesty a Levice nebudou vztahy se střední Evropou až takovou prioritou. "Jde o to, že zejména PO obecně a Donald Tusk konkrétně má velké ambice v politice v rámci EU," míní Hloušek. Podle něj chce Tusk ukončit sebeizolaci Polska a posunout zemi směrem k velmocem klíčovým pro vývoj EU. "Takže se dá očekávat spíše koncentrace na zintenzivnění vztahů se zeměmi typu Německo a Francie a také na formulování nových polských pozic v rámci EU," uvedl Hloušek. Podle Mlejnka lze v případě, že vládu bude sestavovat někdo ze tří opozičních subjektů, které v součtu disponují většinou v Sejmu, očekávat zlepšení vztahů Polska s EU i zachování stávajících dobrých vztahů s ČR.
Výsledky polských voleb a skutečnost, že bude v parlamentu reprezentováno pět uskupení a že více než třetina voličů hlasovala pro jiné strany než PiS a PO dává podle Hlouška naději, že by se polarita polské společnosti mohla mírně snížit. "Důležitým faktem je, že nebude pokračovat demontáž polského právního státu a že patrně skončí stranická kontrola PiS v řadě oblastí včetně veřejnoprávních médií," míní Hloušek.
Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana PiS. Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice, součástí které je Občanská platforma. Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Hlasovat přišlo přes 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu. Volební vítězství zřejmě nebude stačit na to, aby PiS dokázalo sestavit vládu, a prodloužilo tak svou dominanci v polské politice z posledních osmi let. Na nadpoloviční většinu dosáhla opoziční Občanská koalice společně se stranami Třetí cesta a Nová levice.
