Praha - Za pravicově politicky orientované se prohlašuje 44 procent obyvatel České republiky a k levicově smýšlejícím se řadí 22,9 procenta lidí. V porovnání s rokem 2020 se tak počet lidí, kteří se na levopravé škále politické orientace řadí napravo, zvýšil o 5,6 procentních bodů a dosáhl na úroveň svého historického maxima z roku 2007. Počet sympatizantů s levicí se za uplynulé tři roky téměř nezměnil. Naopak o 2,3 bodu na 25,5 procenta ubylo občanů řadících se k pomyslnému středu. Vyplynulo to z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
"Podíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se v posledním období ustálil. Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo," uvedli sociologové.
Převážně do levé části spektra se řadí voliči KSČM a sociální demokracie. Voliči SPD a ANO jsou podle autorů průzkumu prakticky vyrovnaně zastoupeni v levé i pravé části spektra, přičemž mezi příznivci ANO je i poměrně vysoké zastoupení středu, které je u SPD naopak nižší. Pravicově orientováni jsou zejména příznivci koalice SPOLU, která sdružuje ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, v menší míře pak tato orientace převládá u voličů STAN či Pirátů.
K levici tíhnou také voliči se špatnou životní úrovní a starší lidé. Mezi lidmi nad 65 let se hlásí k levici nebo k levému středu více než třetina dotázaných, zatímco mezi respondenty do 39 let je jich méně než pětina. Podle stupně vzdělání dotázaných nejsou rozdíly příliš výrazné. "Sebezařazení na levici je prakticky průřezově vyrovnané, menší rozdíly se objevují u sebezařazení do pravé části spektra, přičemž častější je mezi absolventy vysokých škol a naopak méně časté je u dotázaných se základním vzděláním," doplnili autoři průzkumu.
CVVM udělalo průzkum v době od 26. května do 24. července a zúčastnila se ho necelá tisícovka lidí.
