Praha - Vláda dnes odeslala do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z údajů na webu Sněmovny. Schodek by se měl snížit proti letošku o 43 miliard korun, v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) by měl schodek klesnout z letošních 3,6 procenta na 2,2 procenta. Výdaje většiny rozpočtových kapitol mají klesnout, vzrostou naopak zejména u ministerstva obrany a také třeba u resortů práce a školství. O víc než třetinu se zvýší výdaje na obsluhu státního dluhu.

Termín pro zaslání návrhu rozpočtu poslancům byl do konce měsíce. Návrh počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu Kč. Celkové výdaje rozpočtu se proti schválenému rozpočtu na letošní rok snižují o 1,4 procenta, mandatorní výdaje podle rozpočtové dokumentace ale rostou o 16,3 procenta. Kvazimandatorní výdaje, které tvoří zejména platy organizačních složek státu, jsou nižší o 24,1 procenta. Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů tak vzroste na 67,4 procenta celkových rozpočtových výdajů z letošních 57,4 procenta. Rozpočtové příjmy proti letošnímu roku rostou o 0,6 procenta.

"Pozitivem rozpočtu 2024 je zlomení dlouholetého trendu růstu státních výdajů," uvedl dnes na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Významně rostoucí výdajové položky jsou podle něj pouze tři, a to bezpečnost se zvýšením o 48 miliard korun, sociální systém s nárůstem o 27 miliard a splátky dluhů, které stoupnou o 25 miliard Kč.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale na stejné sociální síti upozornil, že součástí rozpočtového deficitu není 26 miliard korun, které by měl dluhovým financováním získat Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Zdůraznil, že také tyto peníze si stát bude muset půjčit. "Vláda ve skutečnosti navrhuje Sněmovně hospodařit příští rok se schodkem 278 miliard," podotkl Kalousek. Zpochybnil i výrok o změně trendu ve výdajích poukazem na to, že letošní státní rozpočet zatížily mimořádné kompenzace za ceny energií. Kriticky se k návrhu rozpočtu vyjádřili také zástupci opozičního hnutí ANO.

Ministerstvo obrany bude podle návrhu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu. Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta HDP, jak se ČR zavázala zákonem. Ministerstvu práce a sociálních věcí příští rok stoupnou výdaje proti letošku o 27 miliard na 926,5 miliardy Kč. Víc peněz má putovat do penzí či rodičovské, méně naopak do dávek v hmotné nouzi či do platů.

Výdaje školství se podle návrhu zvýší proti letošku o čtyři miliardy na téměř 269 miliard korun, poukázal na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Umožňuje to podle něj dostát závazku zvýšení platů učitelů. Podle ministerstva financí na zvýšení platů učitelů půjde 8,5 miliardy korun a průměrný plat učitele v příštím roce stoupne o 2501 Kč na 52.426 Kč. Ke splnění závazku státu, že bude na učitelské platy dávat nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho učitele, by ale podle zástupců opozice i některých ekonomů bylo potřeba kolem 30 miliard Kč.

O víc než miliardu proti letošku na 20,9 miliardy korun vzrostou podle návrhu výdaje ministerstva životního prostředí. Ministerstvu průmyslu a obchodu klesnou o 14,1 miliardy na 39,7 miliardy korun a ministerstvu pro místní rozvoj o 7,7 miliardy na 15,1 miliardy Kč. O 4,1 miliardy na 11,5 miliardy korun se sníží výdaje ministerstva zdravotnictví. Méně výrazně klesnou také dalším resortům, téměř se nezmění u ministerstva zahraničí.

Zhruba stejný jako letos má být rozpočet Senátu, výdaje se sníží Poslanecké sněmovně, úřadu vlády i prezidentské kanceláři. U ní, parlamentních komor, Nejvyššího kontrolní úřadu nebo Ústavního soudu schvaluje návrh základních ukazatelů sněmovní rozpočtový výbor už na jaře.

Podle schváleného harmonogramu by se měl rozpočtový výbor Sněmovny začít návrhem státního rozpočtu zabývat 18. října. První čtení rozpočtu na plénu Sněmovny, ve kterém se bude schvalovat výše příjmů, výdajů a schodku, je naplánováno na 24. října. Závěrečné hlasování je zatím naplánováno na konec listopadu, v předchozích letech zpravidla bylo v polovině prosince. Senát se státním rozpočtem nezabývá, po schválení dolní komorou Parlamentu návrh míří k podpisu prezidenta.

Výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu (v korunách):

Zdroj: Ministerstvo financí

ČR Sněmovna vláda hospodářství rozpočet 2024 TABULKA 2.VERZE

Reklama