Praha - Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) nyní není politická podpora. ODS to podle něj už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) z loňského roku vyšší spoluúčast odmítá 41 procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje 69 procent Čechů. Za zásadní aktuální problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.
Premiér na dotaz z publika odpověděl, že přímé platby od pacientů jsou stále politické tabu, protože pro to není většina. "Jsem z politické strany, která se pokusila tuto situaci před mnoha lety změnit a těžce za to zaplatila. Nebudeme dělat stejnou chybu ve chvíli, kdy pro to není společenská podpora," uvedl Fiala.
Podle Fialy je možné si individuálně myslet, že by to bylo pro udržitelnost systému veřejného zdravotnictví prospěšné. Může to být také součástí doporučení odborníků. "Ale čekat, že něco takového se v krátké době stane, by byla iluze," dodal. Zdravotnické nadstandardy prosadila vláda Petra Nečase (ODS), od roku 2012 získali pacienti možnost legálně si připlatit za lepší péči. O rok později je spolu s poplatky za recept a hospitalizaci zrušil Ústavní soud.
Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by se ale diskuse vést měla. "Pokud to stále pro vládu a pro politické strany bude tabu, tak se obávám, že za to zaplatíme všichni," dodal. Jak připomněli pořadatelé, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na konferenci nedorazil, v minulých letech se ministr zdravotnictví obvykle účastnil.
Podle Fialy je iluzorní, že by Česko mohlo být v léích soběstačné, s výrobci vláda ale jedná. "Je úkolem pro Evropu, abychom při výrobě léků nebyli tolik závislí na asijských dodavatelích, především na Číně," uvedl. Z dlouhodobého hlediska podle něj pomohou změny zákona o léčivech, které vláda schválila. Očekává, že ke zlepšení povede i změna ve vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Nespokojenost mladých lékařů podle premiéra souvisí nejen s přesčasovou prací, ale také vzděláváním. "Pokud máme systém udržet, musíme brát v úvahu také měnící se hodnoty společnosti a způsob, jakým uvažuje mladá generace," uvedl premiér. Pro zachování možnosti 24hodinových směn, kterou zákoník neumožňuje, ale nemocnice i lékaři podporují, podle něj ČR vyjednává s Evropskou komisí výjimku.
Výdaje na zdravotní péči v Česku byly v roce 2021 podle nové publikace Českého statistického úřadu 579,6 miliardy korun. Ekonomka Helena Horská pro srovnání uvedla, že jde o zhruba stejnou částku, jaká se vydá na důchody.
Zdravotní pojišťovny prostřednictví systému zdravotního pojištění zaplatily 71 procent (411,4 miliardy Kč), veřejné rozpočty 89,5 miliardy a domácnosti 73,8 miliardy. Pacienti sami nejvíc platí za doplatky na léky na recept nebo zdravotní pomůcky nebo část stomatologické péče. Podle průzkumu možnost si připlácet ve veřejném zdravotnictví zcela odmítá 31 procent lidí, 45 procent by souhlasilo s příplatkem za vyšší komfort, například jednolůžkový pokoj. S platbou za rychlejší ošetření by souhlasila jen zhruba pětina lidí.
Pro příští rok počítá systém veřejného zdravotního pojištění podle Fialy s výdaji téměř 500 miliardy korun. Přispívají do něj zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát platbami za takzvané státní pojištěnce. Jejich automatickou valorizaci Fiala označil za jeden z kroků vlády, které vedou ke stabilizaci systému. Částka odváděná měsíčně za státního pojištěnce se od roku 2019 zdvojnásobila. "Je stále náročnější zajistit potřebnou zdravotní péči všem, kteří to vyžadují," dodal. Společnost stárne a dohání ji nezdravý životní styl. Česko přitom vzhledem k výkonnosti ekonomiky dává z rozpočtu mezi zeměmi EU druhý největší podíl HDP.
Podle odborníků je právě prevence a také vyšší efektivita práce ve zdravotnictví způsobem, jak ušetřit peníze v systému a zvýšit jeho kapacity. Na prevenci jde přitom z veřejného zdravotního pojištění jen osm procent nákladů. Pojišťovnám by možnost bonifikovat ty, kteří se sami starají o své zdraví, měla dát novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou podle náměstka ministra Jakuba Dvořáčka ministerstvo připravuje.
Současná vláda má možnost dobrovolného připojištění ke zdravotnímu pojištění v programovém prohlášení, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) loni v listopadu uvedl, že na něm bude pracovat. Přinést by podle něj mohlo k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek odhaduje nižší výnos, zhruba 1,5 až dvě procenta navíc.
