Praha - Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který dnes na tiskové konferenci představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Zaměstnavatelé se snaží alespoň částečně kompenzovat vysokou míru inflace, uvedl Malo. Dá se podle něj očekávat, že tlak na růst mezd ke konci letošního roku ještě zesílí a zaměstnavatelé začnou čelit zvýšené fluktuaci.
"I když je rok 2023 ve znamení růstu mezd i benefitů, mezi zaměstnanci je cítit stoupající nespokojenost. Lidé chtějí nejen více peněž, ale i více volna. Dochází pak k paradoxům, kdy lidé mají sice více volna, ale chybí jim finance, aby jeli na dovolenou," řekl Malo.
Více než třetina Čechů si podle průzkumu myslí, že se v ČR špatně žije, 17 procent jich tvrdí, že mají nyní problém zaplatit účty a ve třetině případů také zmiňují, že si kvůli financím nemohou dopřát dovolenou.
Do konce roku se dá očekávat další mzdový progres, a to zejména z zaměstnavatelů, kde by kvůli nedostatku pracovníků mohly firmy přijít o zakázky, míní Malo. Výjimkou bude zřejmě jen odvětví IT, kde se již pomalu naráží na pomyslný mzdový strop, dodal.
Trhu práce podle něj nepomohl ani mírný růst nezaměstnanosti, firmy stále čelí nedostatku pracovníků. I když v některých oborech zaměstnavatelé dočasně pozastavili nové nábory a vyčkávají s nimi až na poslední čtvrtletí tohoto roku a začátek roku příštího, poptávka po uchazečích přetrvává u dělnických i kvalifikovaných pozic.
"Vliv na to má i složitý a zdlouhavý přeshraniční nábor ze zemí mimo EU a naprosto nevyhovující pravidla ekonomické migrace. Ani přes hlasitě artikulované potřeby vláda tuto problematiku neposouvá dostatečně rychle vpřed, čímž zvyšuje riziko ztráty konkurenceschopnosti českých firem,“ řekl Malo. Trhu by podle něj výrazně pomohlo zrušení systému imigračních kvót, případně jejich zvýšení pro vybrané země a rozšíření pro další náborové země jako například Indonésii.
Vývoj do budoucna budou podle ředitele personální agentury i nadále ovlivňovat pokračující ekonomická krize, zanedbatelný ekonomický růst a některé součásti úsporného balíčku, z pohledu nákladů na zaměstnance zejména omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Kvůli tomu totiž podstatná většina zaměstnavatelů bude muset přistoupit ke snížení míry poskytovaných benefitů, což budou provázet komplikace, od vyššího tlaku na zvýšení mezd přes nespokojenost zaměstnanců až po vyšší fluktuaci, řekl Malo.
Průzkum sledoval finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a 13 regionech. Konal se v třetím čtvrtletí letošního roku. Data vycházejí zejména z nástupních mezd uchazečů, kterým Grafton zprostředkoval zaměstnání, a z poptávek firem o vyhledání zaměstnanců.
