Praha - Český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský nemá nejmenších pochyb o tom, že se Švédsko v dohledné době, pravděpodobně na podzim, stane členem aliance. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Maďarsko a Turecko jsou posledními členy NATO, které dosud žádost Švédska neschválily. Landovský míní, že nakonec převáží strategie, rozum a důležitost vstupu skandinávské země do aliance.
Původně Turecko blokovalo vstup Švédska kvůli podle něj nedostatečnému boji proti terorismu. Nedávno pak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko nemá jisté, že mu turecký parlament schválí vstup do NATO, kvůli případům pálení koránu. Vláda v Budapešti oddalování ratifikace vysvětlovala i tím, že ji Švédsko kritizuje kvůli porušování principů demokracie a právního státu.
"Politici včetně prezidenta Erdogana musí udržovat své domácí publikum, které je citlivé na jiné věci, v nějakém rozumném stavu. Turecko je někdy těžký spojenec, ale pořád je to spojenec," míní Landovský.
Erdogan také spojoval otázku se vstupem Turecka do Evropské unie. "Samozřejmě pro někoho mohlo být překvapením, že Turecko zahrálo tuto kartu. Pro znalce turecké politiky určitě ne, protože Turecko nakonec třeba i tuší, jak celá ta věc dopadne, ale bude se snažit maximalizovat svoji pozici vůči EU v otázkách exportních licencí, plateb za udržování stability v otázkách migrace," řekl Landovský. Prostor pro dohodu v Turecku se ale podle něj zvyšuje, mimo jiné i proto, že země má před sebou delší období bez voleb.
Maďarsku se podle Landovského čím dál častěji stává, že je osamocené a izolované se svými návrhy. "To má samozřejmě v mezinárodním diplomatickém světě svojí cenovku výrazně negativní. Doufám, že společný zájem převáží nad partikulárním," poznamenal.
"S Tureckem je to vždycky nějaká složitá transakce, která má mnoho pohybujících se dílů, ale v zásadě je striktně racionální. U Maďarska je to složitější v tom, že vlastně pořádně nevíme, proč se chová způsobem, jakým se chová," dodal velvyslanec.
