Helsinky - Finské úřady zadržely ruského občana, který čelí podezření z páchání teroristických činů v ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti v letech 2014 až 2015. Oznámil to dnes finský zpravodajský server Yle. Finský deník Ilta-Sanomat uvedl, že zadrženým je Jan Petrovskij, jeden z bývalých vůdců ruské neonacistické skupiny Rusič, nyní napojené na Wagnerovu žoldnéřskou skupinu.
Ruské velvyslanectví v Helsinkách podle agentury RIA Novosti sdělilo, že bylo informováno o zatčení ruského občana ve Finsku na ukrajinskou žádost. Petrovskij je na sankčních seznamech Evropské unie a Spojených států a Ukrajina požádala o jeho vydání, píší RIA Novosti.
Šestatřicetiletý muž je podezřelý z účasti na činnosti teroristické skupiny, uvedl server YLE. Podle něj byly zločiny spáchány mezi červnem 2014 a srpnem 2015. Rus byl podle agentury Reuters zadržen již před měsícem a soud ve finské provincii Uusimaa, kterou tvoří hlavní město Helsinky a okolí, dnes rozhodl o prodloužení vazby.
Podle finských a ruských médií se skupina Rusič v letech 2014 a 2015 zapojila do bojů v Donbasu na straně proruských separatistů a je propojena se soukromou Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin ve středu zahynul, když se s ním zřítilo letadlo.
Petrovskij jakoukoli vinu popírá. "Nikdy jsem nespáchal žádný válečný zločin, chránil jsem Rusy a účastnil se výhradně vojenských operací," citoval Rusa nezávislý server Meduza.
Deník Ilta-Sanomat uvedl, že Petrovskij nyní vystupuje pod jménem Voislav Torden a v minulosti pobýval v Norsku, kde působil v tamní pobočce neonacistické skupiny Ódinovi vojáci. Ta se inspirovala ve stejnojmenných oddílech finské domobrany, které tvrdí, že chrání Finy před přistěhovalci a kriminalitou.
Z Norska byl Petrovskij deportován v roce 2016 kvůli napojení na extremistická hnutí. Muž následně Norsko obvinili z politického pronásledování a prohlásil, že podle něj nebyl důvod k vyhoštění.
V roce 2014 vyhlásili proruští separatisté, kteří měli při střetech s ukrajinskou armádou a dobrovolnickými jednotkami skrytou podporu z Ruska, na území Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny samozvané republiky. Ruský prezident Vladimir Putin v únoru loňského roku uznal nezávislost obou separatistických útvarů a následně zahájil invazi na Ukrajinu, mimo jiné pod záminkou její "denacifikace".
