Praha - Barrandovský historik Pavel Jiras v knize, která vychází v těchto dnech, popisuje život významného filmového režiséra Martina Friče po roce 1945. Jde o období režiséra prvorepublikových filmových hitů jako Svět patří nám, Kristián, Eva tropí hlouposti či Škola základ života, kdy i v době plné ústupků komunistickému režimu vznikla pod jeho vedením díla, která se i přes jistou míru tendenčnosti liší od filmů jeho konkurentů. Od úmrtí Friče, který stál u počátků filmových úspěchů Huga Haase, Vlasty Buriana, Oldřicha Nového, Adiny Mandlové nebo Nataši Gollové, 26. srpna uplyne 55 let.
"Moje kniha Barrandov nezapomenutelní - Martin Frič se zabývá především životem a událostmi kolem Martina Friče a jeho tvorbou v období tvrdého socialistického realismu. Do krušného času jsem se snažil vložit řadu vzpomínek na časy dávné a lepší, ale také jeho poctivou snahu vylepšit svěřená díla podléhající dobovému schématu, jednak úpravami scénářů, a především dobrým hereckým obsazením," uvedl autor knihy Jiras.
Obsáhlá publikace s mnoha fotografiemi z Fričových filmů nebo ze zákulisí natáčení ukazuje mimo jiné méně známé režisérovo působení na Slovensku, kde v roce 1946 režíroval snímek Varúj...!, který se stal základním kamenem poválečné slovenské filmové tvorby. Jiras v knize dokládá, jak vznikly Fričovy filmy v době zestátněné kinematografie po roce 1948, kdy se i Frič musel vyrovnávat s nástupem socialistického realismu. V jeho filmografii se tak střídala kvalitní žánrová díla jako Pytlákova schovanka nebo Císařův pekař - Pekařův císař se snímky v duchu budovatelské tematiky Pětistovka nebo Zocelení.
"Značnou část knihy tvoří i filmy z časů jemného uvolňování demagogie kolem roku 1960, kdy Martin Frič zápasil s těžkými zdravotními problémy a léčil se z alkoholové závislosti. To znamená, chytal druhý dech a odbíhal i do bratrských filmařských oborů k dokumentaristice a inscenacím v Československé televizi," podotkl Jiras.
Zásadní linií knihy je i režisérův osobní život, zejména vztah k milované ženě, herečce Suzanne Marwille, a nevlastním dcerám Martě a Evě Fričovým. "Druhá část knihy je silnou protiváhou krušného času, neboť zachycuje jeho soukromý život, vztah k rodině a romantickou nostalgii vzpomínek na dávné časy mladistvého okouzlení," dodal Jiras, podle kterého byl Frič "poctivý umělec a dokázal v marasmu času najít světlé body a naplnit je lidskostí, a ne frázemi".
Pavel Jiras je absolventem střední Knihovnické a novinářské školy v Hodkovičkách. Od roku 1976 působil ve Filmových studiích Barrandov, je autorem řady filmových publikací, například František Vláčil - Zápasy, Barrandov - Nešťastně šťastná generace 1945-1960, Barrandov a zahraniční film nebo Barrandov nezapomenutelní - Miloš Forman a několika sbírek poezie. V současnosti pracuje na publikaci Jan Roth - Kouzelník filmového obrazu a na románu Ohnivec.
