Brno - Končící předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský už nepřijme žádnou ústavní funkci a nevstoupí do žádného pracovního poměru. Chce se věnovat rodině, plánuje také uspořádat osobní archiv. Jméno svého nástupce zatím Rychetský nezná, uvedl v rozhovoru s ČTK. Druhé funkční období mu skončí 7. srpna. Výběr a jmenování nástupce je kompetencí prezidenta Petra Pavla. Podle Rychetského kvůli tomu přijede Pavel 7. srpna k ÚS do Brna.
Fotogalerie
Odchod Rychetského, který 17. srpna oslaví 80. narozeniny, je součástí generační obměny ÚS. Letos už přišli čtyři nováčci, nejprve poslední nominant Miloše Zemana Jan Svatoň, poté první soudci navržení Pavlem, a to Daniela Zemanová, Josef Baxa a Jan Wintr. Dále Pavel nominoval soudce Roberta Fremra, Veroniku Křesťanovou a profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, kteří čekají na potvrzení Senátem. Místopředsedou ÚS jmenoval Pavel soudce Vojtěcha Šimíčka, jehož mandát ale skončí už příští rok. Druhé místopředsednické křeslo je momentálně neobsazené.
Rychetský nechtěl nijak komentovat, zda má v procesu výběru nových soudců nějakou roli, případně zda se ke konkrétním jménům pro Hrad vyjadřuje. S dosavadním personálním doplňováním soudu, kvůli kterému si prezident Pavel zřídil poradní panel vedený ústavním právníkem Janem Kyselou, je ale Rychetský spokojený.
"Zatím všechno nasvědčuje tomu, že základní ukotvení hodnotového směřování ÚS se nezmění," uvedl Rychetský. Přicházejí podle něj lidé, kteří jsou plnohodnotnou náhradou svých předchůdců.
S blížícím se koncem funkčního období začal Rychetský s vyklízením své kanceláře, knihoven, skříní i šuplíků. Jde podle něj o dosti náročný úkol. "Zjišťuji, že tady mám nashromážděné ohromné množství různých materiálů, korespondence... A začínám se s tím probírat," uvedl. Musí také zlikvidovat svou jihomoravskou domácnost, posledních 20 let totiž pravidelně 'pendloval' mezi Prahou, odkud pochází, a Brnem, kde soud sídlí. V podobné situaci je více soudců. Podle Rychetského je však přesto dobře, že ÚS sídlí v Brně, tedy dále od politiky a ostatních institucí.
Kontinuitu ÚS podle Rychetského pomůže při generační obměně zajistit odborné zázemí, které v posledních 20 letech budoval. "Zavedl jsem systém, že každý soudce má tři asistenty. Naplnila se má představa, že to budou mladí právníci nebo právničky, kteří prošli Evropou, Oxfordem a dalšími univerzitami, kteří nejsou uzavření v české bublině," řekl Rychetský.
V době působení Rychetského vzniklo také oddělení analytiky, které sleduje judikaturu v Česku i zahraničí, a podařilo se naplno využít možnosti informačních technologií, včetně napojení na různé mezinárodní databáze a zdroje informací. "Když jsem přišel, tak sice v každé kanceláři byl počítač, ale nebyly vůbec propojeny. To znamená, že ten počítač byl ozdobou pracovních stolů našich předchůdců," uvedl Rychetský.
Jako úspěch spojený s dobou svého působení, o který se zasloužila zejména bývalá místopředsedkyně Milada Tomková, hodnotí Rychetský také postupnou celkovou rekonstrukci sídla soudu, někdejší zemské sněmovny. Před 20 lety soud budovu sdílel s antimonopolním úřadem a Moravským zemským archivem, nyní ji využívá celou.
Rychetský: Soudce ÚS musí naslouchat druhým a nezatrpknout, když je v menšině
Ochota naslouchat ostatním, vést dialog a netrvat za každou cenu na svém stanovisku byla základní zásadou Rychetského. V rozhovoru s ČTK také uvedl, že patnáctičlenný soud je jako komorní orchestr, jehož členové musí být schopní spolu komunikovat. "A nesmí zatrpknout, když jsou se svým názorem v menšině," uvedl Rychetský. Svá vyjádření k politické situaci, kvůli kterým v posledních letech někdy čelil kritice, vysvětluje závazkem k někdejším souputníkům z disentu, kteří už nežijí - právě kvůli nim prý někdy nemohl mlčet.
Signatář Charty 77 a polistopadový vrcholný politik, který 17. srpna oslaví 80. narozeniny, se nyní chce více věnovat rodině, hodlá také uspořádat svůj osobní archiv.
Nejdůležitější rozhodnutí ÚS, která se týkají právních předpisů, vznikají na základě hlasování pléna soudu. Váha hlasu předsedy je stejná jako u ostatních soudců. I Rychetský opakovaně zůstal v menšině, například u nálezu, jímž ÚS potvrdil církevní restituce. Soudci ale mají možnost sepsat odlišné stanovisko, a zveřejnit tak svůj menšinový názor.
"Upřímně řečeno, kdyby toto právo soudce ÚS neměl, tak by byl ve velmi těžké situaci, protože by vlastně musel obhajovat něco, s čím nesouhlasil, a nesměl by říci svůj opačný názor. Řada disentních stanovisek je nesmírně užitečná pro budoucnost, protože nejednou se názor menšiny - stejně jako v politice - příště stane názorem většiny," uvedl Rychetský.
V posledních letech někdy Rychetský čelil kritice za to, že se vyjadřoval k politice v Česku nebo třeba k situaci justice v Polsku, což prý soudním funkcionářům nepřísluší. Rychetský to ale podle svých slov vnímal jako určitou povinnost vůči svým někdejším souputníkům z disentu v době komunistické totality, s nimiž se po roce 1989 podílel na budování svobodných poměrů.
"Nemohu se odpoutat od své minulosti, od celého období disentu. A moji přátelé, vůči nímž cítím jistý závazek a povinnost, ať už to byl Václav Havel, Jiří Dienstbier, Luboš Dobrovský, Ladislav Lis, jsou všichni po smrti. A já prostě nemůžu k některým věcem mlčet právě proto, že cítím odpovědnost vůči jejich nebo našemu společnému odkazu," řekl Rychetský.
Soud vedl 20 let a někdy prý sice čelil tlaku z vnějšku, ale nikdy se neobával, že by soud nemohl plnit své poslání, tedy chránit ústavnost v Česku a základní práva lidí. Jako svého druhu krizi však zpětně vnímá období pandemie koronaviru, kdy exekutiva přijímala různá opatření proti šíření viru, včetně třeba uzávěry okresů nebo zákazů různých forem podnikání. Než je soud stihl přezkoumat, k čemuž nutně potřebuje vyjádření všech aktérů a je vázán lhůtami, vláda opatření nahradila novými restrikcemi.
"A v těch dostizích jsme začali, abych tak řekl, prohrávat. Tehdy jsme se dostali do velice nepříjemné situace, protože holt soud nemůže být účastníkem dostihů. Soud prostě musí dodržovat jisté procesní lhůty a pravidla, a ta mu neumožňují tak rychle a efektivně jednat, jako třeba jedná exekutiva, v tomto případě vláda," uvedl Rychetský.
Novou generaci soudců čekají podle Rychetského také nové výzvy, zmínil například otázky související s klimatickou změnou nebo genderem. Politici budou podobně jako v minulosti některá citlivá a choulostivá rozhodnutí přenášet na ÚS, aby rozhodl za ně, obává se Rychetský. Vidí v tom špetku alibismu, ale rovněž projev obecnějšího trendu, kdy také obecné soudy řeší různé spory, které dříve v menších komunitách rozhodl třeba farář nebo starosta.
