Praha - Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.
"Pozorovaný je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v ČR, a to i u období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu," uvedli kriminalisté. Postsovětské zločinecké organizace se totiž podle nich vyznačují vysokou vzájemnou koordinací a komunikací.
Centrála očekává, že se budou v ČR i letos nadále etablovat noví řadoví i výše postavení členové kriminálních skupin z dalších postsovětských zemí. Zločinecké organizace budou kvůli válečnému stavu a s ním spojené ekonomické nestabilitě dále zkoušet přesouvat lidi i majetek do EU včetně Česka. "Nejistota spojená s odhadem ukončení ruské agrese potom povede ke snaze o dlouhodobé etablování těchto kriminálních struktur na novém teritoriu působnosti," napsali policisté. Nevylučují, že se kvůli očekávanému hospodářskému poklesu a pravděpodobnému snížení finanční podpory pro uprchlíky zvýší vykořisťování ukrajinských dělníků přes pracovní agentury.
Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu. NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.
Problematické je podle centrály zajišťování majetku lidí, na které jsou uvaleny mezinárodní sankce."Dosavadní zkušenosti státních orgánů při dohledávání sankciovaného majetku zcela jasně deklarují, že sankciované osoby převedly již v minulých letech svůj majetek na osoby blízké nebo obchodní společnosti, kdy zároveň při této zastírací činnosti využily i takzvané offshore společnosti," uvedla NCOZ.
Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím. Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.
Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím. "Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce," uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.
Ve finanční kriminalitě pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun. Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.
