Vilnius - Německo chce do Litvy natrvalo poslat asi 4000 vojáků, aby posílilo východní křídlo NATO. Dnes to při návštěvě Vilniusu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Podmínkou pro to je, aby vznikla potřebná infrastruktura pro ubytování příslušníků bundeswehru a aby měli kde cvičit, píše DPA.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Německo Litvě přislíbilo, že pro případ jejího napadení bude pro ni mít připravenou bojovou brigádu. Doposud bylo podle DPA sporné, zda tam němečtí vojáci mají být rozmístěni nastálo, což si velmi přála vláda ve Vilniusu. Nicméně Berlín se k tomu dlouho stavěl zdrženlivě. Pokud bude brigáda do Litvy skutečně přeložena natrvalo, jednalo by se o největší německý vojenský kontingent v zahraničí.
Německá armáda působí v Litvě od roku 2017 a v současné době zde má přibližně 800 vojáků. Z brigády, kterou chce do Litvy Německo přeložit, má nyní v zemi jen 20 příslušníků, a to na základně v Rukle. Velká část brigády má být rozmístěna na různých místech Německa a v případě vyostření situace v Pobaltí se mají vojáci během deseti dnů přesunout do Litvy.
"Německo je připraveno trvale umístit v Litvě silnou brigádu," řekl Pistorius po setkání se svým litevským protějškem Arvydasem Anušauskasem. Krok zdůvodnil Pistorius také německou historií. Podle něj to bylo v dobách studené války právě Německo, které leželo na východním křídle NATO a muselo se spoléhat na pomoc spojenců z NATO. Nyní jsou v podobně exponované pozici Polsko a pobaltské státy.
Litevská vláda již přislíbila, že nejpozději do roku 2026 vybuduje sklady zbraní a munice, výcvikové prostory a také ubytování pro německé vojáky. Na rozdíl od misí bundeswehru v Mali či dříve v Afghánistánu by vojáci pobývali v Litvě částečně i s rodinami. Spolu s vojáky přesune Německo také výzbroj, a to včetně těžkých zbraní.
"V Litvě máme silnou politickou vůli najít potřebné finanční zdroje, abychom mohli financovat infrastrukturní potřeby," řekl po setkání s Pistoriusem litevský prezident Gitanas Nauséda. Němečtí vojáci se podle něj budou přemísťovat do Litvy postupně v závislosti na výstavbě potřebné infrastruktury.
Litva sousedí na západě s ruskou Kaliningradskou oblastí, na jihu s Běloruskem. Kontingent 4000 německých vojáků by představoval značnou posilu pro litevskou armádu, kterou tvoří asi 15.000 vojáků. Litva má asi 2,8 milionu obyvatel.
Příslib trvalého přeložení brigády do Litvy učinil Berlín v předvečer summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu, který se bude konat od 11. do 12. července. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámení přivítal a řekl, že jde o "silný závazek Německa vůči kolektivní obraně a společné bezpečnosti".
Německá vláda událostí kolem vzpoury v Rusku nehodnotí, ale sleduje je
Německá vláda kancléře Olafa Scholze nijak nekomentuje ruské události týkající se ozbrojené vzpoury Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, situaci ale bedlivě sleduje. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Uvedl také, že Berlín věří ve stabilizaci situace v Rusku.
"Německá vlády tyto události vůbec nehodnotí, podrobně je ale sledovala," řekl Hebestreit o Progožinově pochodu na Moskvu. Ozbrojené tažení nakonec Prigožin zastavil a ozbrojence odvolal zpět do vojenských táborů.
Na dotaz novinářů, zda Scholzova vláda některé ze stran ruského sporu držela palce, odpověděl Hebestreit, že na takový přístup byla situace příliš vážná. "Byly to velmi, velmi vážné události. Věříme, že nastane stabilizace situace. Věřím, že nikdo (z členů německé vlády) žádné straně nefandil, ale s soustředěně situaci sledoval," uvedl.
Novináře rovněž zajímalo, jak je vláda spokojená s prací šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND) Brunem Kahlem. Podle médií BND dodala zprávu o vzpouře v Rusku se značným zpožděním až kolem sobotního poledne. Hebestreit to odmítl komentovat a řekl, že Scholz spolupracuje s důvěrou se všemi představiteli vládních agentur a úřadů.
Německá šéfka diplomacie Annalena Baerbocková, která je dnes v Lucemburku na setkání ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie, novinářům řekla, že vzpoura způsobila masivní trhliny v ruské propagandě, boj o moc v Rusku však s jejím odezněním patrně neskončil. "Stále není zcela jasné, co se tam odehrává," řekla dnes novinářům.
