Česká expedice Monoxylon IV se dnes potýkala s rozbouřeným Egejským mořem

foto Česká námořní expedice Monoxylon IV v Egejském moři. Plavbu dlabaného člunu z jednoho kusu kmene, repliky pravěkého plavidla, organizuje tým experimentálních archeologů z Archeoparku Všestary na Hradecku. 

Athény/Hradec Králové - Třetím dnem dnes v Egejském moři pokračovala česká námořní expedice Monoxylon IV experimentálních archeologů z Archeoparku Všestary na Královéhradecku. Z ostrova Samos u pobřeží Turecka, odkud vyrazila v pondělí, přes ostrovy Furni a Patmos dnes doplula na ostrov Levitha. Členové posádky dlabaného člunu z jednoho kusu kmene, repliky pravěkého plavidla, v rozbouřeném moři s vlnami vysokými až dva metry za silného větru urazili 43 kilometrů. ČTK to sdělil archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý.

"Člun byl zaléván vodou a kormidlo nefungovalo ve vlnách. V kombinaci vylévání a frekvenčního pádlování se podařilo dnes po šesti hodinách přistát na ostrově Levitha. Plachta byla použitelná, ale zrychlila člun pouze o jeden km/h. Maximální rychlost byla 7,5 km/h," sdělil ČTK Tichý.

Ještě v úterý si přitom expedice větrné podmínky pochvalovala. Podle Tichého bylo v úterý možné využít "mimořádně příznivý vítr", který vál jižním směrem na trase k dalšímu ostrovu. "Dnešní (úterní) etapa byla splněným snem experimentálních archeologů. Ani na jedné výpravě jsme zatím nemohli naplno využít plachtu. Dnes jo," uvedl v úterý Tichý. Během prvních tří dnů expedice na moři urazila celkem okolo 116 kilometrů.

Do poloviny července by měla expedice urazit mezi ostrovy celkem zhruba 530 kilometrů. Cílem je Argolský záliv na Peloponésu v pevninském Řecku s významnou archeologickou lokalitou, jeskyní Franchthi s nálezy z období neolitu.

Cílem expedice Monoxylon je udělat si lepší představu o tom, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Navazuje na námořní výpravy archeologů ze všestarského archeoparku v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.

Plavidlo je z jednoho kusu kmene dubu a je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Téměř tři tuny vážící člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů. Vyzkoušeli ho několikrát na vodních plochách na východě Čech. Předlohou expedičního plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma.

Výpravu tvoří 20 pádlařů a kormidelník. V doprovodném plavidle plují kapitán plavidla, lékař a kameraman.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 23.12.2025 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 23. prosince 2025

Očekáváme v 03:00 3°C

Celá předpověď