Praha - Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podpora uprchlíků se má od července upravit. Peníze od státu budou dostávat jen uprchlické domácnosti, které budou mít nižší příjem než životní minimum a stanovené náklady na bydlení. Vláda schválila náklady na bydlení uprchlíka pro výpočet humanitární dávky. Na měsíc na osobu zohlední 2400 korun, nejvýše 12.000 korun. V bytě, který jeho majitel zapsal do bytové evidence, je částka vyšší. Činí 3000 korun na osobu na měsíc, nejvýše 15.000 korun.
Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.
"Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska," uvedl Jurečka. Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj "procesně a administrativně" nezvládlo. "Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce," řekl ministr.
V květnu úřady práce vyplatily 71.700 humanitárních dávek. Počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17.700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 325.700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti. Čtyři procenta tvořili senioři. Dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.
Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4860 korun a pro děti 3490 korun. Senioři, postižení a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.
Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. "Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál," řekl ministr. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.
Vláda schválila náklady na bydlení uprchlíka pro výpočet humanitární dávky
Vláda dnes schválila náklady na bydlení uprchlíků, které budou od července úřady práce využívat při novém výpočtu humanitární dávky. Na měsíc na osobu zohlední 2400 korun, nejvýše 12.000 korun. V bytě, který jeho majitel zapsal do bytové evidence, je částka vyšší. Činí 3000 korun na osobu na měsíc, nejvýše 15.000 korun. O schválení vládního nařízení informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Organizace na pomoc příchozím nastavení kritizují. Podle nich bude běžence motivovat k práci na černo. Podpora se také snižuje. Nízká je podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva, zaměstnavatelů, Prahy či Svazu měst a obcí.
Lidé, kteří ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, nyní dostávají solidární příspěvek 5000 Kč až 15.000 korun podle druhu bydlení a počtu ubytovaných. Tato dávka se přestane od července vyplácet. Nouzové ubytování v zařízeních bude stát uprchlíkům, kteří mohou pracovat, hradit pět měsíců. Poté si ho budou buď platit sami, nebo se musí přestěhovat. Netýká se to ale zranitelných, mezi které patří děti, lidé nad 65 let, rodiče malých dětí, invalidé či těhotné ženy. "Budou mít nadále možnost zdarma v nouzovém ubytování bydlet," podotkl Stanjura.
Náklady na bydlení se mají zohlednit při výpočtu výše humanitární dávky. Na bydlení se má započítat 2400 korun na osobu. Pokud lidé bydlí v bytě, který je zapsaný v bytové evidenci, bude to na osobu 3000 korun. Dávka pro uprchlickou domácnost má odpovídat součtu životního minima a nákladů na bydlení, od něhož se odečte uprchlíkův příjem. Matka s minimální mzdou a dvěma staršími potomky v registrovaném bytě by tak podle ministerstva práce měla pro svou rodinu získat na živobytí a bydlení od státu zhruba 2100 korun. Žadatel o práci v nouzovém ubytování po půl roce v ČR by mohl pobírat asi 5500 korun. Postižený se svým pečujícím s příjmem 3000 korun v nouzovém ubytování a po třech měsících v Česku by měli od státu asi 9200 korun na měsíc.
Proti návrhu se stavěla zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, dále také Praha, Svaz měst a obcí, zaměstnavatelé či ministerstvo pro místní rozvoj. Podle nich jsou stanovené náklady na bydlení uprchlíků příliš nízké a nedá se očekávat, že majitelé komerčně pronajmou byty za méně, než je poskytly solidární domácnosti. Kritikům vadí i rozdílný přístup k příchozím a k místním žadatelům o příspěvek na bydlení. Podle organizací na pomoc běžencům hrozí řadě lidí ztráta bydlení a nastavení motivuje k práci načerno.
Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že navržené částky odrážejí možnosti rozpočtu. Na humanitární dávku s podporou na bydlení by mělo být měsíčně potřeba 920 milionů korun, na druhé pololetí 5,52 miliardy korun. Ušetřit se má měsíčně asi 170 milionů korun za solidární příspěvek a 420 milionů korun za nouzové ubytování, které by stát přestal platit asi 40.000 lidí. Podle resortu financí jsou úspory nejisté a ve vládní rezervě peníze na výdaje už nejsou.
