Praha - Zahraničních hostů byla v českých lázeňských městech loni zhruba třetina, před epidemií covidu-19 tvořili skoro polovinu. Celkový počet přes 842.000 hostů téměř vyrovnal rok 2019, přijelo více Čechů. Naopak jim kvůli válce chybí ruští hosté. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel společnosti CzechTourism Jan Herget. Lázeňská města se proto chtějí zaměřit na další zahraniční trhy nebo na kratší pobyty, které vyhledávají čeští turisté. V posledním roce před covidem tvořili hosté na léčebných pobytech asi 40 procent.

Lázeňství v posledních letech negativně ovlivnilo omezení cestování a provozu v době covidu. Loni se zejména pro západočeské lázně výrazně projevily důsledky války na Ukrajině a omezení pro Rusy. "Ze dne na den naše lázně přišly o 80 procent své klientely," řekla předsedkyně Sdružení lázeňských míst ČR a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).

To potvrzuje i prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. "Trápí nás nedostatek zahraničních hostů. Infrastruktura českých lázní je tak obrovská, že ji Češi nemohou nikdy nasytit, i kdyby prodloužili své pobyty," uvedl. Klienti přijíždějící na léčebné pobyty tvořili před covidem 40 procent lázeňských hostí. V roce 2019 jich bylo přes 366.000, necelé třetině pobyt hradila zdravotní pojišťovna. Předloni jich bylo necelých 220.000, loňská čísla zatím k dispozici nejsou.

Češi přitom podle dat CzechTourismu vyhledávají stále častěji v lázeňských městech wellness pobyty na prodloužený víkend. To také přináší lázním nižší výdělek. "Celkové útraty hostů jsou výrazně nižší než v roce 2019, kdy základ tvořili Němci a Rusové," doplnil Herget. Průměrně podle něj Češi utrácí denně kolem 700 korun, Němci 2000 Kč a ruskojazyčná klientela kolem 3500 korun za den.

"Největší rozdíl je v délce pobytu. Zahraniční klient zůstává deset dní, ideálně 14 dní. Když přijede Čech do lázní, zůstává čtyři až pět dnů v průměru," uvedl viceprezident svazu Martin Plachý. Loni největší část cizinců tvořili Němci (200.870), Slováci (12.444) a Ukrajinci (6747). Z krajů nejčastěji mířili do Karlovarského (545.594 hostů), řádově méně pak do Zlínského (52.017) a Olomouckého kraje (47.639).

Výpadek ruskojazyčných hostů chce CzechTourism podle Hergeta nahradit například v jiných postsovětských zemích, jako jsou Uzbekistán, Kazachstán a Ázerbájdžán, kde je solventní klientela a zároveň podpora tamních zdravotních pojišťoven. Zaměřit se lázně chtějí také na Izrael a arabské země. Při péči o tamní klienty je ale podle Hergeta problém s jazykovou bariérou personálu.

Podle Plachého se jedná i o tom, že by byla podpořena léčba následků covidu-19 u obyvatel různých zemí Evropské unie v evropských lázních. Lidé ze zemí, kde lázně nejsou, by pak mohli směřovat právě do těch českých. Spolu s dalšími osmi evropskými lázněmi jsou Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně od roku 2021 na seznamu UNESCO.

V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25.000 lůžek a zaměstnávají 11.000 lidí, v současné době mají ale problém sehnat kvalitní personál. Podle Plachého to souvisí s tím, že lidé preferují víkendové pobyty a lázně nejsou vytížené přes týden.

zdroj: CzechTourism, ÚZIS

ČR zdraví turistika lázně AUDIO

Reklama